Rád bych se vám svěřila se svým příběhem, který je hodně smutný. Myslím si ale, že bude dobře, když si ho hodně lidí přečte. Týká se totiž jednoho z velkých celospolečenských problémů, kterým jsou exekuce a dluhy obecně. Dostat se do spárů exekutorů se dá poměrně snadno, oddlužit se a vyrovnat všechny závazky už je ale běh na dlouhou trať.
Poprvé jsem si půjčila jen pár tisíc a bez problémů je splatila včas
Moje první půjčka v životě byla u jedné známé nebankovní společnosti, jež poskytuje první půjčky zdarma. Na českém trhu je společností poskytující první půjčky zdarma celá řada. U ní jsem si půjčila něco kolem 8 000 Kč s tím, že když je do měsíce uhradím, nezaplatím ani korunu navíc. To jsem bez problémů zvládla a byla jsem ráda, že úvěr vyřešila moji chvilkovou finanční krizi – nutně jsem potřebovala nějaké peníze do výplaty a navíc se mi doma porouchala lednička. Taková půjčka proto byla v podstatě ideálním řešením.
Další půjčka byla na vánoční dárky a to už jsem si vzala vyšší úvěr
Jak se ale říká – s jídlem roste chuť – a tak jsem si ještě v tom stejném roce vzala úvěr podruhé. Udělala jsem hned několik zásadních chyb – za prvé jsem si půjčila na vánoční dárky (dnes už vím, že je to hloupost), za druhé jsem zvolila stejného poskytovatele jako u minulého úvěru. Třetí chybou bylo, že jsem si předem neporovnala různé nabídky (třeba přes nějaký srovnávač půjček – pujcky.cz, coolpujcky.cz, apod.) a vůbec nepoužila úvěrovou kalkulačku.
Vzhledem ke spokojenosti s první půjčkou zdarma jsem si totiž vůbec neuvědomila, že půjčit si u stejné firmy může být krajně nevýhodné. Úroky byly strašně vysoké a až později jsem pochopila, že jsem si měla raději vzít (pokud už bych tedy na půjčce trval) úvěr u banky, kde bych měla daleko lepší podmínky. První měsíce jsem ještě půjčku splácela podle splátkového kalendáře, někdy v květnu nebo červnu už jsem ale začala mít problémy.
Během roku přišla krize a já jsem už nedokázala včas splácet
V podnikání se mi nedařilo tak dobře a přišla menší krize. Svoje splátky jsem nebyla schopna včas hradit a i když jsem se snažila s úvěrovou společností domluvit, nakonec jsem stejně nedokázala splácet ani podle upraveného kalendáře. Situace byla zoufalá a já přemýšlela nad tím, jak ji vyřešit a půjčku konečně splatit. Vybrala jsem si bohužel to nejhorší možné řešení…
Obrovskou chybou byla další nebankovní půjčka s šílenými úroky
Zdroj: 123RF.COM
Protože jsem se mezitím ocitla v registru dlužníků SOLUS, na bankovní půjčku už jsem neměla nárok – úvěr připadal v úvahu pouze od nebankovních firem. Udělala jsem další fatální chybu a vzala si velký úvěr na splacení všech dluhů – takový, který by mi umožnil ihned uhradit všechny závazky a ještě by mi něco zůstalo. Opět jsem ale přecenila svoje síly a navíc si zvolila společnost, která patří k těm nejdražším. Po pár měsících tak přišel znovu stejný scénář a já jsem opět nedokázala úvěr řádně splácet. To nejhorší mě ale teprve čekalo.
Vše vyústilo až v exekuci – byla to nejhorší chvíle v mém životě
Jednoho dne mě ráno probudil hlasitý zvonek a bušení na dveře. Šla jsem v klidu otevřít a přišel totální šok – za dveřmi stála dvojice exekutorů, která mi přišla zabavit majetek. Bylo to neskutečně ponižující a i když jsem se snažila domluvit na splátkách, dluh byl už tak vysoký, že nic jiného než exekuce nepřicházelo v úvahu. Smutně jsem koukala na to, jak mi exekutoři lepí štítky na moje věci a některé z nich mi v rámci mobiliární exekuce rovnou i odvezli. TIP: Jaké osobní věci vám již exekutor nemůže zabavit?
Požádala jsem si o oddlužení a to mi bylo schváleno
Po exekuci jsem začala svou situaci intenzivně řešit a šla jsem se poradit i do poradny pro lidi ve finanční tísni. Tam mě seznámili s jednotlivými možnostmi a navrhli mi jako ideální řešení podat si žádost o oddlužení neboli osobní bankrot. Nejdříve se mi sice moc nechtělo, ale nakonec jsem sama uznala, že to asi bude nejlepší řešení mojí situace. Podmínky pro oddlužení se navíc v poslední době zmírnily, což mi rozhodování ulehčilo.
Dluh tak pomalu splácím, moc peněz mi ale nezbývá
V současné době tak svůj dluh pomalu ale jistě splácím, ale žádný lehký život to není – z příjmu mi zbyde jen docela malá částka, významná část výdělku jde přímo na náklady exekuce. Musela jsem se tak dost uskromnit a už si např. nemůžu dovolit jet v létě na 14 dní k moři apod. Na druhou stranu mě těší, že se mi dluh postupně zmenšuje a jsem hrozně ráda, že se díky oddlužení nemusím bát toho, že by mě opět navštívili exekutoři – to už bych skutečně nikdy v životě zažít nechtěla.
Dnes už bych podobnou chybu neudělal, exekuci už znovu zažít nechci
Exekuce pro mě byla obrovskou životní lekcí, který byla sice tvrdá, ale teď už můžu s jistotou říct, že něco podobného už nikdy nedopustím. Dříve jsem byla – pokud šlo o peníze – až příliš lehkovážná a utrácela jsem za zbytečnosti, dnes už musím šetřit a uvědomila jsem si, jak snadno může člověk spadnout do dluhové spirály.
Těším se, až zase budu zcela bez dluhů a začnu s čistým štítem
Ještě mě čekají necelé dva roky a po nich už budu “čistá“ – bez dluhů, bez srážek z příjmů a s čistým štítem. Moc se na to těším a jsem ráda, že u nás vůbec existuje možnost oddlužení, i když podmínky jsou docela přísné. V budoucnu už si nikdy žádné půjčky brát nechci – raději si peníze našetřím a počkám si, až na danou věc budu mít svoje peníze.
Autor: redakce
