Dojemné shledání po 15 letech: Příběh majitele a jeho ztracené kočky vám vžene slzy do očí

od Andrea Světlíková
2 minuty čtení
muž s kočkou
Zdroj: Shutterstock

Když se ztratí domácí mazlíček, je to pro člověka velká rána. Zvláště když se ani po týdnech hledání neukáže zpět doma. A přesně to se stalo v roce 2005 IT technikovi Charlesovi. Ten ale neměl nejmenší tušení, že se po patnácti letech se svým mazlíčkem opět shledá.

„Když jsem ji viděl, vzal jsem ji do náruče. Nebyla vyděšená. Začala vrnět a mně došlo, že si mě pamatuje. Bylo to dojemné, chtělo se mi plakat,“ vypráví Charles pocity ze znovushledání.

Ztratila se jako malé kotě. Dělal jsem všechno, abych ji našel

Tmavě hnědé dvouměsíční koťátko si Charles přinesl domů z útulku v roce 2005. Svého mazlíčka pojmenoval Brandy a slíbil sám sobě, že pro ni zajistí spokojený a dlouhý život.

Každý den pouštěl kočku před domem na dvorek. Jednoho dne, když ji večer volal domů, se ale neobjevila. Čekal do rána, a když se jí ani poté jménem nedovolal, začal po ní pátrat v okolí.

Obvolal několik útulků, vyvěsil plakáty s její fotografií a svým telefonním číslem. „Bál jsem se, že ji mohlo srazit auto, nebo ji roztrhali kojoti,“ píše v příběhu majitel kočky. „Snažil jsem se ale myslet na to, že ji někdo našel a postará se o ni.“

S touto myšlenkou se nakonec Charles po několika měsících pátrání smířil. Po letech se přestěhoval na jinou adresu a přivedl si domů dvě nové kočky. Na Brandy ale nikdy nezapomněl.

„Když jsem dostal telefonát z útulku v Los Angeles, nevěřil jsem tomu, že by skutečně po tolika letech někdo Brandy našel,“ dodává. „I tak jsem ale ihned sedl do auta a jel na zadanou adresu situaci ověřit.“

Pomohl čip s telefonním číslem

Charles se o Brandy dobře staral. Měla veškerou veterinární péči, a dokonce i mikročip. I když změnil její majitel domov, telefonní číslo naštěstí zůstalo stejné. Proto se později mohl se svým čtyřnohým mazlíčkem znovu setkat.

„Nevěřil jsem vlastním očím. Opravdu to byla ona. Byla velmi vyhublá, měla přerostlé drápky, jinak ale vypadala v pořádku,“ svěřuje se Charles, který přiznal, že se mu při znovushledání do očí nahrnuly slzy.

Brandy podle všeho žila celé ty roky u někoho, kdo ji krmil a nechával přežívat na své zahradě, ale zároveň se příliš nestaral o její fyzické zdraví. Pak pravděpodobně po letech utekla a byla odchycena pracovníky útulku.

„Bohužel jsem si ji do svého malého bytu s dalšími dvěma kočkami nemohl vzít,“ lituje Charles. „Moje sestra ale bydlí poblíž, takže si ji vzala na starost. Já je pravidelně navštěvuji.“

Ačkoli je to po tolika letech téměř k neuvěření, skutečně se ukázalo, že zázraky se dějí. Charles byl zkrátka tak skvělým páníčkem, že ani po letech na něho Brandy nezapomněla, a teď mu vynahrazuje veškerou lásku, kterou oba za ty dlouhé roky postrádali.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články