*Psychopat a sociopat jsou pojmy, které se často používají v běžné mluvě. V odborné psychologii se používá termín „antisociální porucha osobnosti“. Ve skutečnosti ale existují mnohé rozdíly mezi těmito dvěma nemocemi. Řada lidí je nicméně nezná.
Mnoho lidí nazve psychopatem nebo sociopatem člověka bez rozmyšlení. Často si neuvědomujeme, že to může někoho ve skutečnosti i zranit či urazit, protože se jedná o závažné poruchy. Jak poznáte skutečné psychopaty a sociopaty a jaké jsou mezi nimi vlastně rozdíly?
U psychopata je na vině genetika
Psychopat je člověk, který je chladný a vypočítavý. Necítí empatii, takže mu nedělá žádný problém ubližovat ostatním. Nedokáže se vcítit ani do toho, jak je lidem v jeho okolí. Obvykle se jedná o charismatické osobnosti, které se k vám dostanou velmi blízko právě proto, že jsou na první pohled sympatičtí a skvěle se přetvařují.
Psychopat se s touto poruchou už narodí. Na vině je u něho jednoduše genetika. Už v mládí se tito lidé naučí ovládat své manipulativní schopnosti. Bývají velmi inteligentní, své činy plánují dopředu, dlouho ale trvá, než je okolí odhalí. A to právě proto, že dokáží skvěle hrát na city ostatních, vysvětluje Simply Psychology.
Sociopat je méně organizovaný
Sociopaté jsou v jistém smyslu podobní psychopatům. Lidem ubližují pro své vlastní potěšení, mohou ale mít jistou míru empatie. Obvykle k tomu u nich dochází ale pouze ve velmi úzkém okruhu lidí.
Narozdíl o psychopata, sociopatem se člověk stane až během života. Ovlivňuje ho jeho okolí a také to, čím si v životě prošel, vysvětluje Forbes. Lidé, kteří trpí sociopatií, bývají více impulzivní, tudíž jsou také méně organizovaní a častěji při svých činech dělají chyby.
V obou případech je potřebná léčba
Psychopati i sociopati jsou nebezpeční svému okolí, ale také sami sobě. Zatímco psychopat si jen málokdy uvědomuje, že má nějakou poruchu, v případě sociopatie se často jedná o osoby, které se chtějí změnit, ale nedokáží své jednání ovládat.
V obou případech existuje léčba pomocí terapií a nastavené medikace. To ale obvykle léčí pouze symptomy jejich chování, nikoli poruchu jako takovou, píše závěrem Very Well Mind.
Zdroj: Forbes, Very Well Mind, Simply Psychology
Autor: Šárka Cvrkalová
