Během stoleté války byla jednou z nejvýznamnějších postav. Proslavila se mnoho vyhranými bitvami. Tvrdila, že to vše je kvůli hlasům andělů, které slýchává a jejichž rady následuje. Skutečně tomu tak ale bylo?
Její konec je známý po celém světě. Johanka z Arku skončila na hranici, byla upálena za kacířství. Později byla prohlášena za mučednici. O tom, jak vedla francouzská vojska proti Anglii, a jak díky tajemným silám vítězila, ví už ale málokdo.
Již od svých čtrnácti let se angažovala v bitvách
Johanka z Arku se narodila do doby, kdy Francie bojovala s Anglií ve stoleté válce. Už od svých čtrnácti let tvrdila, že slýchá hlasy andělů, a má dokonce vidiny, které jí napovídají, co dělat, aby se Francie mohla úspěšně bránit.
V březnu roku 1429 přesvědčila Karla VII., že má na tomto světě vyšší poslání a že díky tomu, co jí andělé předávají, má Francie velkou šanci na vítězství ve válce.
V jednotlivých bitvách se Johance začalo dařit, a tak ačkoli nikdo nečekal, že by mohla osud Francie změnit, nakonec se stala uznávanou vojevůdkyní.
Johanka z Arku chtěla bojovat do poslední sekundy a Anglii naprosto rozdrtit. Její vůdčí povahy a snahy za každou cenu nevynechat příležitost, jak Anglii ublížit, se brzy začali Francouzi bát. Proto jí začali svěřovat stále méně důležité úkoly.
V roce 1431, když její vojsko napadli Angličané, neměla ve svých zádech královskou podporu, a byla proto zajata. Patrně se jednalo o zradu z jejích vlastních řad. Tehdy byla odsouzena za kacířství a skončila na hranici.
Podle italských vědců trpěla epilepsií
Není tomu tak dávno, co se na svět dostala informace od italských vědců, kteří se případem Johanky z Arku dlouhá léta zabývali. Podle nich trpěla válečnice epilepsií, která by mohla vysvětlovat její tvrzení, že slyšela hlasy a měla vidiny.
Podle této informace by byla pravda, že si Johanka z Arku skutečně myslela, že má na své straně svaté. Nejednalo se tak o pouhý výmysl, ale o náhodu, která pomohla Francouzům v mnohých bitvách.
Pravděpodobně nikdy se nepodaří dokázat, zda je tato hypotéza pravdivá.
Ale některé historické materiály tomu nasvědčují a vědci jsou více než přesvědčeni, že se nemýlí.
Podle některých pramenů existuje šance, že kdysi Johanka napsala dopis, který zapečetila voskem s otiskem svého prstu a pramenem vlasů.
Pokud by se někdy tento dopis našel, byla by možnost potvrdit, nebo naopak vyvrátit, zda skutečně Johanka z Arku trpěla touto nemocí.
Autor: Šárka Cvrkalová
