NÁZOR: Krásné pohádky s ponaučením nahradily pohádky plné vulgarismů. Možná za tím stojí strach dospělých ukázat dětem jiné vzory

od Soňa Jiroutová
2 minuty čtení
Nadavani
Zdroj: Master1305 / Shutterstock.com

Díky jedné aplikaci ve vašem mobilu můžete ovlivnit, na co se budou vaše děti dívat. Omezíte přístupy na weby, stahování aplikací atd. Jakožto svědomití rodiče jim hlídáte večerku a kontrolujete, na jaké pořady se koukají v televizi. Když jim zapnete pohádku, máte pocit, že je vše v pořádku. A pak to zaslechnete: sprostá slova. Proč je dnes běžné, že pohádky obsahují vulgarismy?

Následující text je názorem autorky. 

Celý den si dáváte pozor na pusu, jakékoliv nadávky vám běží jen ve vaší mysli. Pyšní, že učíte děti slušné konverzaci, posadíte dítě k pohádce a z kuchyně pak slyšíte „ty idiote“ následované výbuchem smíchu vašich dětí.

Oholila se už včera

V roce 2008 byli rodiče v šoku, když vzali své děti do kina na pohádku Sissi a Yeti. Pohádka lákala na český dabing a nepsalo se nikde nic o věkové hranici.

A tak nic netušící rodiče vzali natěšené děti do kina, aby poté znechuceně odcházeli. Pohádka totiž byla plná vulgarismů a sexuálních narážek.

„Umíte stříhat i jiné tvary? Vaše císařská výsosti, jistěže. Vaše ctěné křovíčko vám vystříhám dle libosti. Jaká škoda, zrovna včera jsem se oholila,“ popsala TV Nova například jednu ze scén.

Od té doby se sice žádná podobná pohádka neobjevila, ale upřímně, sexuální narážky lze nalézt v podstatě v každé novodobější pohádce.

Je to pochopitelné. Tvůrci se snaží do filmu vložit narážku, kterou malé dítě nepochopí (takže mu neublíží) a dospělého rodiče pobaví.

Vulgarismy všude

Jenže čeho je moc, toho je příliš. Některé pohádky jsou totiž doslova plné takových narážek a čím je dítě starší a vnímavější, tím hůře se mu vysvětluje, proč se lidé smějí, když přece nic vtipného neřekli.

Co mě ale opravdu v pohádkách dráždí, to jsou vulgarismy. Nejsem prudérní a vulgarismy bohužel během dne někdy použiji.

Ale vždy se snažím, aby to nebylo před dětmi, a když už se stane, snažím se jim vysvětlit, že mluva vypovídá o člověku, jaký je a že se jedná o sebeprezentaci. A omluvím se za sprosté slovo.

Těžko však mohu dětem vysvětlovat, že se tato slova nepoužívají, když například v pohádce Úžasňákovi, která se chlubí věkovou hranicí 6+, nemá paní Elastička problém říct „ten idiot“. V druhém díle pak její manžel při hledání ovladače zařve „do prčic“.

Bojíme se dětem ukázat jiný vzor?

Ano, nazvěte mě konzervativní matkou, ale proč musíme už odmalička dětem do hlavy vštěpovat, že vulgarismy patří do běžné řeči?

Jen proto, že jsme se my dospělí změnili a neumíme se spolu slušně bavit, budeme tomu uzpůsobovat i dětské pohádky?

Není to z naší strany strach, aby náhodou děti neviděly v televizi jiný vzor, než který mají doma?

Upřímně už se nedivím, že je tramvaj plná malých dětí (mluvím o těch, co již jezdí samy), jejichž vyprávění se neobejde bez vola, krávy nebo poslání do patřičných míst.

A uvědomme si, že se jedná o generaci, kterou ještě „vychovávaly“ umírněné pohádky. Generace idiotů totiž teprve roste.

Zdroj: Televize Nova

Autor: Soňa Jiroutová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články