Epidemiemi trpěla také antická města. Kolem roku 165 našeho letopočtu se v antickém městě Hierapolis obyvatelé rozhodli, že zde postaví sochu boha Apollóna. Učinili tak, aby ho potěšili a on jim na oplátku pomohl zastavit pohromu, která je sužovala. Jednalo se o mor, který měl děsivé příznaky a trápil mnoho zdejších obyvatel.
Nepříjemné příznaky
U nemocných se objevil kašel, horečka, zimnice, žaludeční nevolnost nebo průjem. Na těle měli černé skvrny, které později pukaly a vytvářely nevzhledné jizvy. Oběti trpěly i několik týdnů. Jen málo se jich z vážného stavu dostalo, zbytek podlehl. Neumírali jen lidé. Mor se objevil také u zvířat a bral si spousty obětí.
V té době nedisponovali lékaři dostatečným vzděláním, poznatky ani nástroji, a proto často neměli možnost s morem účinně bojovat. Obyčejní lidé se mrtvých a nemocných báli, jelikož se nákaza šířila neuvěřitelnou rychlostí.
Římané bojovali s neštovicemi a později také s morem
Neštovicím v Římě neunikla ani bohatá část obyvatelstva. Také v tomto antickém městě se šířily choroby způsobené bakteriemi. Lidé často zvraceli, měli bolavé a hnisající rány nebo trpěli na malárii. Když se do Říma dostal mor, zemřelo až dva tisíce lidí denně. Ničil členy armády, bohatší i chudší obyvatelstvo.
Dopady na lidskou psychiku byly však ještě horší. Lidé měli strach, báli se o své rodiny a často se spoléhali na pomoc bohů. Strach se šířil městem a mor stále neustupoval.
Archeologové dodnes nacházejí důkazy o hrozivé nákaze
Lidé se snažili mor odvrátit různými způsoby. Když nepomáhalo modlení, vytvářeli si amulety z kamenů, které nosili stále u sebe a archeologové je dodnes objevují. Zatímco armáda přicházela o své členy, Marcus Aurelius najímal otroky a gladiátory do legií.
Řím se snažil s morem bojovat
Historik Edward Gibbon tento mor popisoval jako velkou událost, která výrazně zasáhla do dějin Říma. Lidé se z některých částí začali stěhovat pryč a panovníci tento problém urychleně řešili. Vyzývali migranty, aby prázdné části opět zaplnili a říše mohla dál fungovat.
Římané vnímali mor jako velkou ránu. Stejně tak, jako naši společnost zaskočil COVID-19, se i Řím snažil urychleně zavádět různá opatření a bojovat s neznámým onemocněním.
Mor, který zasáhl Řím byl ovšem mnohem zákeřnější než koronavirus. Bral si více obětí, lékaři ne něj v té době nebyli připraveni a otřásl strukturou celé společnosti.
Autor: Eva Marešová
