Byla první ženskou tatérkou v americké historii. Její život byl navíc sám o sobě zajímavý. Řeč je o Maud Wagnerové, akrobatce z cirkusu, která podmínila své rande tím, že ji partner naučí tetovat.
Maud Stevensová se narodila 12. února 1877 v Kansasu Davidu Van Buranovi Stevensovi a Sarah Jane McGeeové. O jejím dětství se toho moc neví, a tak není zřejmé, proč se rozhodla stát se kočovnicí a dělat artistku v cirkuse.
Manžel ji naučil své umění
Nejspíše by u toho zůstala, kdyby na světové výstavě v St. Louis v roce 1904 nepotkala tatéra Augusta „Guse“ Wagnera. Ten ji pozval na rande a Maud měla jednu podmínku, že ji naučí tetovat. Byl to začátek velkého životního příběhu první tatérky.
Na přelomu 20. století bylo tetování mezi ženami velmi oblíbené, ale mohly si jej dovolit pouze ženy z vyšších tříd. Dle serveru All That Interesting měla tetování i matka Winstona Churchilla.
Později však začala obliba tetování upadat, stalo se naopak oblíbeným mezi nižší vrstvou. Gus byl však v tomto ohledu jiný a on sám nechal své tělo pokrýt přibližně 800 tetováními.
„Na prsou mám historii svého života, na zádech historii Ameriky, na každé paži romantiku s mořem, na jedné noze historii Japonska a na druhé historii Číny,“ říkával o svých tetování.
Ačkoliv v té době již byl vynalezen první tetovací přístroj, Gus zůstal u náročnější metody zvané stick-and-poke. A právě proto zaujal Maud natolik, že s ním na rande nakonec pod zmíněnou podmínkou šla.
Za Guse se krátce nato provdala a naučila se od něj umění tetování. Sama pak své tělo pokryla tetováními lvů, motýlů či stromů. Nádherné ilustrace se táhly přes její hruď, po celých pažích až po klíční kost.
Kromě toho se od svého manžela naučila náročnou metodu zvanou „hokey-pokey“ a začala tvořit samostatné návrhy.
Manželé si pak vydělávali v cirkuse tím, že ukazovali svá potetovaná těla. Vydělali si díky tomu až 200 dolarů týdně, což odpovídá dnešním 2 000 dolarům (přes 40 tisíc korun).
Také si vydělávali tetováním a potetovali během několika měsíců 1 900 lidí. Jejich dcera Lotteva později v rozhovoru pro Dallas Morning popsala toto období tak, že většina lidí chtěla „tetování svých psů, koček, srdcí, motýlů a ptáků“. A dodala, že si její otec vydělával svým uměním tolik jako prezident banky.
Průkopnice Maud
Dnes již málokoho překvapí potetovaná žena, ale na počátku 20. století byla Maud velkou průkopnicí. Nejenže byla první americkou tatérkou, ale navíc si sama rozhodovala o své kůži a nechala se potetovat v době, kdy ženy neměly ani právo volit.
Dalo by se tedy říci, že svým jednáním a životem dodávala odvahu jiným ženám, aby za sebe bojovaly.
„Určitě prokázala, že ženy mohou tetovat stejně jako muži. (…) Možná nebyla nejplodnější tatérkou, ale byla první a já ji uznávám a děkuji jí za to, že připravila cestu všem ženám, které díky tomu dnes tetují,“ řekla známá tatérka Amy Blacková.
Gus zemřel po zásahu blesku v roce 1941 a jeho žena Maud jej následovala o dvacet let později v roce 1961. Tradici po rodičích převzala dcera, která prý poprvé tetovala již v 9 letech.
Sama Lotteva však tetování neměla, protože Maud otci zakázala, aby dceru potetoval. Když její rodiče zemřeli, tak uvažovala o tom, že se nechá potetovat. Uvědomila si ale, že jí nikdo neudělá takové tetování jako táta, a tak se tetovat nenechala.
Zdroje: All That Interesting, MIC
Autor: Soňa Jiroutová
