Leon Czolgosz: Anarchista, který zastřelil prezidenta. Skončil na elektrickém křesle

od Silvie Grulichová
3 minuty čtení
vrazda prezidenta
Zdroj: T. Dart Walker, Public domain, via Wikimedia Commons

V roce 1901 anarchista Czolgosz dvakrát vystřelil z bezprostřední blízkosti na tehdejšího amerického prezidenta Williama McKinleyho. O necelé dva měsíce později byl za úspěšný atentát popraven. Svým činem zcela změnil běh americké historie. Po předčasné a nečekané smrti hlavy státu se do Bílého domu dostal mladý a dynamický viceprezident, Theodor Roosevelt.

Pětadvacátý prezident Spojených států William McKinley věřil ve štěstí. Rád se setkával s lidmi a potenciálních atentátníků se nebál. Věřil, že štěstí mu přinášejí červené karafiáty, které vždy nosil v klopě.

Rudý karafiát pro štěstí

Své typické štěstíčko si nezapomněl ani 6. září roku 1901, kdy se měl s veřejností setkat na Panamerické výstavě v Buffalu ve státě New York. Když ho dvanáctiletá dívenka, která výstavu navštívila se svou matkou, o květinu požádala, prezident jí bez zaváhání karafiát daroval. Chvíli poté byl postřelen do břicha.

Anarchista, který McKinleyho střelil, ho viděl jako nepřítele dobrých lidí a zuřil kvůli sociální nerovnosti ve Spojených státech. Když se dozvěděl, že McKinley vystoupí na Panamerické výstavě, neváhal a koupil si lístek na vlak. A taky zbraň.

Zuřil kvůli sociálním nerovnostem

Leon Frank Czolgosz se narodil 5. května 1873 rusko-polským přistěhovalcům v Alpeně v Michiganu. Vyrostl jako jedno z osmi dětí, matka bohužel při posledním porodu zemřela.

Už jako teenager si Czolgosz proto musel najít práci, aby rodině pomohl. Pracoval nejprve ve sklářské továrně u Pittsburghu a poté v ocelárně v Clevelandu ve státě Ohio.

Leon Czolgosz ca

Zdroj: unknown photographer about 1900, Public domain, via Wikimedia Commons

Právě zkušenosti z Clevelandu byly pro Czolgosze formující k jeho pozdějším činům. Po hospodářském krachu v roce 1893 se továrna na nějakou dobu zavřela. Dělníkům byly snižovány mzdy, rostlo napětí a pracovníci vstupovali do stávky.

To vše Czolgosze přesvědčovalo o tom, že systém je zmanipulovaný vůči chudým a vládne nespravedlnost. Když nenalezl útěchu v církvi, vstoupil nejprve do umírněného dělnického socialistického klubu, poté do radikálnější skupiny, a nakonec se začal zajímat o anarchismus.

Projev, který mu změnil život

Když se v květnu roku 1901 účastnil projevu anarchistky Emmy Goldmanové, měl pocit, že se konečně našel. Když odcházel z přednášky, byl rozhodnutý, že musí udělat něco velkého a hrdinského pro dobro chudých.

Ve svém přiznání později uvedl, že právě tento projev v něm odstartoval jakési šílenství a touhu zabíjet pro spravedlnost. Goldmanová podle něj mluvila o tom, že všichni vládci by měli být vyhubeni, což přesně zapadalo do Czolgoszova vzteku nad nespravedlivými pracovními podmínkami a mocí elit.

Rozhodl se zabít prezidenta

Když se pak dočetl, že americký prezident se toho září účastní Panamerické výstavy v Buffalu, jako by do sebe vše zapadalo. Rozhodl se mu postavit.

Do Buffala dorazil Leon Czolgosz 31. srpna 1901. O tři dny později, den předtím, než měl na místo přijet i prezident McKinley, si zuřivý anarchista v místním železářství obstaral revolver. „Rozhodnutí zastřelit prezidenta se mě zmocnilo až den před jeho příjezdem. Bylo to v mém srdci a nebylo úniku,“ přiznal později u soudu.

Plán nejprve selhával

4. září pak spolu s velkým davem očekával na vlakovém nádraží příjezd prezidenta. Přes množství lidí se však nedokázal dostat do McKinleyho blízkosti. Během následujících dvou dnů se Czolgosz několikrát pokusil přiblížit k prezidentovi, ale neměl štěstí.

Prezident přišel o své štěstíčko

Příležitost se naskytla až 6. září, když se McKinley účastnil výstavy v Chrámu hudby. Atentátník čekal spolu s ostatními ve frontě na možnost potřást si rukou s prezidentem.

V jednu chvíli k McKinleymu přistoupila již zmiňovaná dívenka, které prezident dal svoji květinu pro štěstí. Jen o pár minut později se pak ocitl tváří v tvář svému vrahovi.

Leon Czolgosz měl zbraň schovanou v ruce pod kapesníkem. Prezidentova ochranka si zřejmě myslela, že drží kapesník, aby si mohl utírat čelo v tak horký den, nebo že skrývá nějakou deformaci. Prezident k němu tedy bez obav napřáhl ruku a vzápětí ho Czolgosz dvakrát střelil.

Jedna rána do žaludku, druhá do hrudní kosti. Více již nestihl. Na střelbu rychleji než prezidentova ochranka zareagoval afroamerický číšník James Parker, který vraha udeřil do krku a vyrazil mu zbraň z ruky.

Vypadalo to, že se McKinley zotaví

Ačkoli rána na hrudní kosti byla povrchní, rána v břiše způsobila, že prezident 14. září podlehl gangréně. Když se policie ptala Czolgosze na jeho motiv, prohlašoval, že prezidenta zabil ve jménu anarchie.

Po smrti Williama McKinleyho byl Czolgosz prohlášen za příčetného a shledán vinným z vraždy. Rozsudek zněl trest smrti na elektrickém křesle. Popraven byl 29. října 1901 ve věku osmadvaceti let.

Při popravě prohlásil: „Zabil jsem prezidenta, protože byl nepřítel dobrých lidí, dobrých pracujících lidí. Svého zločinu nelituji, je mi jen líto, že jsem nestihl vidět svého otce.“

Jako každý prezidentský atentátník, zanechal Leon Czolgosz v historii své země hlubokou stopu. Zkrátil McKinleyho druhé funkční období, a povýšil tak na prezidenta Theodora Roosevelta. Neodvolatelně tím změnil běh amerických dějin a uvedl zemi do 20. století.

Autor: Michaela Pauerová

Zdroj: en.wikipedia.orgallthatsinteresting.com


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články