Kevin Hines: Sebevrah, který zázračně přežil skok z Golden Gate Bridge. Nyní pomáhá ostatním

od Šárka Blahoňovská
4 minuty čtení
kevin hines
Zdroj: U.S. Army Corps of Engineers Sacramento District, Public domain, via Wikimedia Commons

Příběh muže, který se v roce 2000 rozhodl ukončit svůj život skokem ze slavného symbolu San Francisca, mostu Golden Gate Bridge, získal obrovskou mediální pozornost. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu a zázračném přežití se Kevin Hines stal řečníkem a aktivistou propagujícím prevenci sebevražd.

Přestože si devatenáctiletý Kevin Hines při dopadu na vodu málem přeťal páteř, nakonec se uzdravil a dal svému životu nový, ušlechtilý smysl ­– věnuje se prevenci sebevražd.

Vystupuje nejen na školách a univerzitách, aby se podělil o svůj příběh. Spoluzaložil nadaci Kevina a Margaret Hinesových – organizaci, která poskytuje financování a vzdělávání pro prevenci sebevražd ve Spojených státech.

Oblíbené místo sebevrahů

25. září roku 2000 skočil devatenáctiletý Kevin Hines z mostu Golden Gate Bridge s úmyslem se vším skoncovat. Od otevření mostu v roce 1937 do dnešního dne udělalo totéž odhadem dva tisíce lidí. Přežilo méně než jedno procento z nich – a Kevin Hines byl mezi nimi.

Pat a Debbie Hinesovi ze San Francisca malého Kevina adoptovali, když mu bylo devět měsíců. Vyrostl z něj citlivý chlapec, který miloval sport a herectví. Když mu bylo deset let, zjistilo se, že má epilepsii, a lékaři mu proto předepsali Tegretol, aby zabránili dalším záchvatům.

Léky potlačovaly i příznaky duševního onemocnění

Zdálo se, že je díky lékům epilepsie pod kontrolou, a proto po šesti letech bez epizody lékaři lék vysadili. Krátce na to se však u Kevina začaly projevovat příznaky bipolární poruchy.

Nikdo tehdy netušil, že právě Tegretol, který chlapec užíval na epilepsii, u něj do té doby zároveň potlačoval i dramatické změny nálad, které s sebou toto závažné duševní onemocnění nese. Kevin začal být podrážděný a těžko se ovládal. V pravidelných intervalech trpěl depresivními cykly, nejhoršími dny byly čtvrtky a pátky.

Příliš mnoho ztrát

S postupem času se Kevinův neléčený duševní stav zhoršoval. Do toho se jeho adoptivní rodiče rozešli. Poslední kapkou bylo, když se zabil jeho oblíbený učitel herectví a krátce na to se s ním rozešla přítelkyně. Jak Hines později vysvětloval v rozhovorech, tehdy začal slýchat ve své hlavě hlasy, které mu říkaly, že je přítěží pro ty, kteří ho milují, a že musí zemřít.

25. září 2000 napsal Kevin dopis na rozloučenou a nastoupil do autobusu směřujícího ke Golden Gate Bridge. Skok z mostu mu přišel jako nejjednodušší a nejméně bolestivý způsob, jak skoncovat se svým životem.

Autobus ho vysadil na nedalekém parkovišti. Odsud Hines vyšel přímo na most a chvíli si vybíral místo, odkud při skoku dolů nenarazí do sloupu. Pak stál na mostě a plakal. Později vyprávěl, že kdyby se ho jen jeden člověk zeptal, jestli nepotřebuje pomoct, vše by přiznal a prosil by ho o pomoc.

Poděkovala mu za fotku a odešla

Přišla však jen žena, která ho požádala, aby ji vyfotil. Nic víc ji nezajímalo. Když odešla, udělal tři kroky, přelezl zábradlí a vrhnul se dolů, do klidné vody. Už ve chvíli, kdy se pustil zábradlí a nebylo návratu, okamžitě mu došlo, jak velkou chybu udělal.

V rozhovoru pro losangeleskou televizní stanici KABC-TV řekl, že ucítil „okamžitou, mocnou a ohromující lítost a jediné, co chtěl udělat, bylo vrátit to zpět.“ Most je od hladiny vody vysoký asi jako pětadvacetipatrová budova.

Kevin padal hlavou napřed a celou cestu byl při vědomí. Pád do vody vlastně trval jen pár sekund. Náraz do ní po skoku z takovéto výšky je jako přistání na betonu. V polovině pádu se mu podařilo tělo otočit do sedu.

golden gate bridge

Zdroj: Shutterstock

Hlavou letěly myšlenky, že ještě nechce zemřít, a prosil Boha o záchranu. Když jeho nohy narazily do vodní hladiny, pohyboval se odhadovanou rychlostí 120 kilometrů za hodinu.

Zázračné přežití

Intenzivní náraz mu zlomil záda, roztříštil tři obratle a chyběly jen dva milimetry k tomu, aby mu přerušil páteř. Ve chvíli, kdy se nořil hlouběji do temné a mrazivé vody, instinkt přežít převažoval nad nesnesitelnou bolestí. Podařilo se mu vyplavat nad hladinu.

Neznámý zachránce

Když si znovu uvědomil nesnesitelnou bolest, ucítil pod sebou něco živého. Ať už to stvoření bylo cokoli, udržovalo ho při životě tím, že do něj pravidelně šťouchalo, aby ho udrželo nad hladinou.

Podle svědků události šlo prý o lachtana nebo tuleně, možná to byl dokonce delfín – ti jsou pomocí lidem v nebezpečí známí. Hines dodnes pevně věří, že bez něj by byl mrtvý. Pak konečně ucítil, jak ho něčí ruce vytahují z vody. Byla to pobřežní hlídka.

Udělat něco pro druhé

Kevin Hines má nyní v páteři voperovanou kovovou desku. Jeho tělo se nakonec zvládlo srovnat dříve fyzicky než psychicky. Trvalo dlouho, než ustaly halucinace, nějaký čas musel strávit v psychiatrické nemocnici v San Franciscu, než se lékařům podařilo jeho nemoc „stabilizovat“.

Asi rok a půl po celé události mu kněz pomohl, aby si Hines uvědomil, že jeho příběh může pomoci dalším lidem, pokud se o něj rozhodne podělit. Kevin Hines nyní cestuje a promlouvá k rizikovým skupinám o své nemoci a pokusu o sebevraždu. Vyzývá lidi, aby si uvědomili, že sebevražda není řešením a je nutné duševní choroby včas léčit.

Bariéra proti sebevrahům

Stal se také mluvčím hnutí za instalaci záchranné sítě, která případné sebevrahy na mostě Golden Gate Bridge zachytí. Bariéra se již začala stavět a měla by být dokončena v roce 2023.

Prostřednictvím své nadace Hines poskytuje informace o duševním zdraví a prevenci sebevražd díky různým projektům, celosvětovým veřejným vystoupením a výzkumným aktivitám. Má také svůj YouTube kanál, kde se zaměřuje na duševní zdraví.

Sám se učí pracovat se svou nemocí a bere věci den za dnem tak, jak přicházejí. Jeho poselstvím je, že se nikdo nemá bát požádat o pomoc, protože je v pořádku necítit se v pořádku.

Autor: Michaela Pauerová

Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články