Ten, kdo zažil u svých dětí noční děsy, dobře ví, jak traumatizující je to záležitost nejen pro dítě samotné. Obrovský, bezejmenný strach dítěte a bezmocný rodič jsou záležitostí, která zacloumá celou rodinou.
Mirka a její manžel Petr mají tři děti. Před nedávnou dobou začaly jejich prostřední dceru trápit noční děsy, které znamenaly probdělé noci pro celou rodinu.
Začalo to nenápadně
Všechny naše děti mají hodně energie. A protože jsou tři, samozřejmě se v tom všem ještě pořádně podporují. Když dojde dech jednomu, zbylí dva to vynahradí a nakonec i toho třetího strhnou zase zpět. Jsme za ně s manželem rádi a zvykli jsme si na to, že se u nás prostě pořád něco děje.
Nejstaršímu Matesovi bylo už sedm, Amálce je pět a Nikolce tři. Mates je ten správný velký brácha, který se rád o svoje ségry stará a na hřišti si pořádně vybírá, kdo si s nimi může hrát. Nikolka je mazánek celé rodiny, který se občas snaží svoje průšvihy uhrát právě na to, že nejmladšímu všechno projde. Amálka je z nich všech nejvnímavější a nejcitlivější. Od malička zvládala hlásit, kdy má strach nebo vztek, a dokázala komunikovat o tom, co prožívá, mnohem lépe než Matěj.
Její citlivost pro ni vždycky byla spíš výhodou, když ale nastoupila do školky a poznala spoustu nových dětí, ukázalo se, že se máme ještě hodně co učit, jak s tím pracovat.1
Bylo vidět, že velký kolektiv pro ni znamená spoustu pocitů, které vnímá a pak odžívá hlavně v noci. Několikrát přitom spadla z postele, prostě jen proto, že se na ni mrskala a převracela tak, že jí byla postel malá.
Vyhrocená situace
Neměla jsem velkou potřebu to řešit a říkala jsem si, že si nakonec zvykne. I na školku jako takovou, i na to, že má kolem sebe víc dětí. Než nastoupila do státní školky, chodila do malé lesní školičky, kde s ní bylo jen sedm dalších dětí. Najednou se jich kolem rojilo třikrát tolik a pro mě bylo pochopitelné, že u tak citlivého dítěte je to velká změna.
Jenže situace se nezlepšovala. Naopak. Amálce se začalo dít něco, s čím jsme si absolutně nevěděli rady. Kromě velkého pohybu, který v noci neustával, se přidaly i noční děsy. Řvala ze spaní hrůzou a její řev byl tak opravdový, až se v nás srdce svíralo. Znělo to, jako kdyby ji někdo tloukl nebo snad i zabíjel a ten zvuk se zadíral až do morku kostí.
Ptala jsem se na radu učitelek ve školce i dětské lékařky, ale všechny mi řekly totéž – tohle se zkrátka dětem někdy stává. Musíte počkat, přejde to samo.
Čekali jsme a čekali, ale noční děsy přicházely každou noc. Každou noc jsem já nebo manžel skončili u plačící Amálky a druhý z nás uklidňoval Matěje a Niki, které její řev samozřejmě budil také. Byla jsem zoufalá a lovila jsem pomoc, kde se dalo.
Kouzelný slon
Na facebooku jsem pak náhodou narazila na skupinu o koučinku metodou JIH a firmu Freli. Dočetla jsem se tam spoustu o tom, jak se dá pracovat s energiemi, které nás ovlivňují, a že řada z nich je i z minulých životů. Neodolala jsem a zavolala jedné za autorek terapeutické metody, o které se na oné skupině mluvilo.
Z hovoru, kterým jsem si chtěla jen oťuknout situaci, se vyvrbila rovnou terapie. Nerozuměla jsem všemu, co říká, ale bylo mi to vlastně jedno. Cítila jsem při jejích slovech takovou úlevu, že se mi po tvářích koulely slzy. Říkala něco o tom, že rovná Amálky energii a že jí mám případně vysvětlit, že to, co cítila, už je pryč. Nakonec mi doporučila k objednání jejich Kouzelného slona. Malý polštářek, ze kterého děti cítí právě tu léčivou energii, kterou jsem vnímala já při našem telefonátu. Neváhala jsem a jednoho jsem objednala.
Neuvěřitelná změna
Usínala jsem ten večer s pocitem, že bude všechno jinak. A měla jsem pravdu.
Nevzbudil nás Amálky křik, ale Amálka sama, která se připlížila do naší postele. Poprvé mi začala vyprávět o tom, že ji ve snech straší nějaký černý mrak, že se jí zdá, že nemůže dýchat a že je z toho velmi nešťastná.
Vzpomněla jsem si na terapeutčina slova a vysvětlovala jsem jí, že jsem mluvila s jednou kouzelnou paní, která tenhle mrak úplně rozpustila. A že už se nemusí ničeho bát, protože jí co nevidět dorazí parťák, který pomůže zahnat i zbytky takových mraků. Amálka mi to všechno odkývala a usnula jako dudek.
Když dorazil její Kouzelný slon, nastěhovala si ho úplně samozřejmě do postele, a i když se mi nechtělo věřit, že to opravdu půjde takhle snadno, od té doby je u nás doma klid.
Doktorka i učitelky ve školce mají pocit, že to prostě jen „samo“ přešlo, ale já dobře vím, co za tím stojí. Metodu JIH i Kouzelného slona doporučuji všude, kde můžu, protože nám zachránili spaní i zdravý rozum.
Autor: redakce
