Nástup do nového zaměstnání je jedna z nejvíce stresových situací, jakými můžeme projít. Obzvlášť když přicházíme na vedoucí pozici a z ničeho nic máme řídit někoho, kdo je přesvědčen, že sám ví nejlépe, co má dělat.
Klára je schopná manažerka a v dobrém slova smyslu i všehoschopná žena. Je zvyklá tvrdě pracovat, má tah na branku, jaký jí mnoho lidí závidí, a vize, pro které je schopná vyburcovat ostatní. I proto vyhrála výběrové řízení na vedoucí pozici ve firmě, s níž ale neměla žádné předchozí zkušenosti.
Žiju svojí prací
Když někomu, kdo mě nezná, řeknu, jak moc pracuji, většinou si ťuká na čelo a prorokuje mi zdravotní obtíže. Ti, kteří mě znají, už prostě jen ví. Miluji to, co dělám, a mám to štěstí, že jsem za celou svou kariéru vždycky pracovala s těmi, kteří byli do společného projektu stejně zapálení jako já. Vím, že jsem dobrá v plánování a že jsem právě ten vizionář, kterého každá firma potřebuje. Znám svou hodnotu a umím ocenit ostatní.
Stejně tak ale dobře poznám, kdy je čas na změnu. Ve firmě, kterou jsem před časem opustila, jsem pracovala skoro deset let a cítila jsem, že je potřeba jít dál. Pro mě i pro firmu samotnou.
Rozhodila jsem sítě a prošla několika konkurzy. Nakonec jsem se rozhodla pro docela malou firmu, která vzešla z rodinného podnikání starého pána, který odcházel do důchodu a toužil svoje žezlo předat dál. Podle jeho slov ale teď nebyl ve firmě nikdo, u koho by cítil to, co sám dlouhé roky prožíval. Vášeň pro to, co dělá.
Když jsme se sešli, okamžitě jsme si padli do oka a věděli jsme, že i když do firmy vstoupím jako někdo úplně cizí, musíme to udělat.
Mezi nebem a zemí
Vždycky jsem věřila na to, že svět není jenom hmota a že to, co žiju, si tvořím sama. Ráda čtu i poslouchám o tom, jaká asi je naše duše, jak se na ni naladit a jak se jí nechat vést. Věřím i tomu, že právě proto jsem v práci tak úspěšná.
Těsně před tím, než jsem nastoupila do nového zaměstnání, jsem dostala od kamarádky, která v tomhle „jede“ se mnou, Kouzelného slona od Freli. Vypadal jako malý polštářek ve tvaru slona s křídly a srdíčkem v chobotu. Byl z luxusní zlatavé látky a prostě nádherný. Okamžitě jsem se do něj zamilovala a uchvátil mě dopis, který byl ke slonovi přiložen. Jeho autorky mi napsaly vlastně poselství, které slon přináší, kde stálo, že je plný energie pro můj život a mě samotnou a že mě podporuje v nových příležitostech.
Měla jsem pocit, že ho opravdu vnímám, a kdykoliv jsem si to uvědomila, cítila jsem, jak mě jeho energie objímá. Byla jsem si s ním neuvěřitelně jistá a věděla jsem, že nástup do práce prostě zvládnu. Když přišel den D, slon putoval samozřejmě se mnou.
Vysmáli se mi
Slona jsem umístila na čestné místo v knihovně ve svojí kanceláři. Zabrala jsem se do práce a úplně jsem zapomněla, že ho tam mám. Během dne za mnou chodili moji noví podřízení a kromě přivítání jsem si všimla jedné další společné věci. Každý z nich se podivně pochechtával a díval se na mě jaksi s despektem a pohrdavě. Když jsme společně odešli na oběd, vlastně omylem jsem zaslechla proč.
Dva muži, se kterými jsem mluvila to dopoledne, si mezi sebou vyprávěli o „té bláznivé ženské, která si nosí do kanceláře hračky“. Mysleli si, že je neslyším, ale v tu chvíli jakoby utichl všechen ostatní ruch a jejich hlasy zazněly až nečekaně hlasitě.
Naprázdno jsem polkla a na pár vteřin jsem ztratila dech. To nezní jako moc pěkný začátek. Jako kdybych v tu chvíli ale zase cítila energii svého slona. Najednou to nebyl jen malý polštářek, ale měla jsem pocit, že mám v zádech neskutečně silný kolos.
S úsměvem jsem oběma kolegům poděkovala za to, že oceňují vybavení kanceláře a dodala jsem, že se těším, až mi předvedou i oni něco, co budu moci ocenit. Oba dva trochu zbledli a celý oběd probíhal v tichosti.
To musím mít taky
Čas plynul a slon se mnou pořád sdílel moji kancelář. Otevřeně jsem mluvila o tom, že je to prostě můj talisman a že jeho energie mi pomáhá každý den.
Pod mým vedením a slonovou podporou se celá firma začala probouzet. Vytvořila jsem krátkodobý i dlouhodobý plán směřování celého podniku a odevšad se najednou začala vynořovat zpětná vazba plná radosti, v které byla cítit chuť zase se vším pohnout dál.
Věděla jsem, že jdu správně, ale korunu tomu nasadili ti dva, kteří se v den mého nástupu vysmívali mému slonovi.
Přišli každý zvlášť a nenápadně. Za zavřenými dveřmi se mě ale oba ptali na totéž. Kde prý mohou pořídit Kouzelného slona od Freli.
Autor: redakce
