Není narcista jako narcista. Ne každý vás svou sebestředností vytočí

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Narcis
Zdroj: Shutterstock

Když se řekne narcismus, většina lidí si pojem spojí spíše s negativními vlastnostmi. Narcisté jsou lidé, kteří jsou zahleděni sami do sebe, až přehnaně sami sebe obdivují, jsou sebestřední a neberou příliš v potaz názory ostatních. Mají ale také nějaké dobré vlastnosti?

Narcistickou poruchou osobnosti se dokonce zabývá i klinická psychologie. Pokud o někom tvrdíme, že je narcista, tak je to pravděpodobně přehnané, dokud není situace tak vážná, aby se člověk léčil, jedná se spíše o sebevědomého a sebestředného člověka. K narcismu totiž patří psychická nerovnováha, kterou je třeba řešit.

V poslední době se hodně spekuluje o tom, zda není narcismus pouze životní styl, a zda tedy pro něj není pojem psychická porucha příliš přehnaný. Pravdou ale je, že se vším tím, s čím se narcisté potýkají, se o poruchu jistě jedná. A navíc existují dva typy těchto osob.

Synem boha

V klasické řecké mytologii byl lovec Narkissos synem říčního boha Kéfísa a nymfy Leiropé. Byl známý svou výjimečnou krásou a postavou. Jednoho dne, když se Narkissos procházel lesem, ho uviděla krásná nymfa Echó a zamilovala se do něj.

On ale odmítl její náklonnost a nechal ji se zlomeným srdcem. Jako syn poloboha se považoval za někoho, kdo si zaslouží jen to nejlepší. Nemesis, bohyně pomsty, ho za trest nalákala do vodní nádrže, kde se poprvé setkal se svým vlastním odrazem.

Narkissos se do odrazu zamiloval, a nakonec si uvědomil, že jeho láska nemůže být opětována, proto se k odrazu tak nakláněl, až se ve vodě utopil. Mýtus o Narkissovi nás varuje před nebezpečím nadměrné sebelásky, pohlcením sebe sama a nedostatku empatie k druhým. Má hluboký vliv na západní kulturu, umění a literaturu.

Sebevědomý a nejistý

Narcisté, kteří jsou nám známí, jsou většinou sebevědomí, egoističtí, zamilovaní sami do sebe. Jejich názor nesmí nikdo znehodnotit, oni jsou středobodem vesmíru. Většinou jsou to lidé arogantní, dominantní a extrovertní. Jenomže ve skutečnosti tohle není charakteristika narcismu.

Zranitelní narcisté jsou naopak uzavření, neurotičtí a nejistí. Mívají nízké sebevědomí, jsou přecitlivělí a cítí úzkost a deprese. Obvykle jsou spíše introvertní. Od klasického narcisty se tak téměř vším liší. Co tedy skutečně mají tyto dva druhy lidí společného?

Ke svému okolí se narcisté chovají vždy spíše nepřátelsky. Mají pocit, že by se s nimi mělo zacházet jinak než s ostatními, že jsou něco víc a zaslouží si lásku a obdiv všech. Oba druhy narcistů si k sobě vztahují zvláštní privilegia.

Výzkumy je považují za rovnoprávné

I když se zdá, že jsou dominantní a zranitelní narcisté každý úplně jiný, pravda je, že vědci je považují z psychického hlediska za stejné charaktery. Ačkoli každý působí na své okolí jinak, jejich hlavní problém, kterého se právě narcismus týká, je stejný.

Touží po úctě, obdivu a respektu ostatních, kterého se jim ale nedostává, protože si ho svým způsobem nezaslouží. Jsou to osoby, které zoufale chtějí něco, co nemohou mít. A právě proto se jedná o poruchu, se kterou je třeba si nechat pomoci od psychiatrů.

Právě u narcistů ale velmi často dochází k tomu, že se odmítají léčit. Mají totiž dojem, že to nepotřebují, že jsou dokonalými osobami, které by měl každý uznávat, a že léčení by pro ně bylo něčím podřadným. Málokdy si přiznají chybu.

Pokud tedy někomu ze svých přátel říkáte, že je narcista, uvědomte si, jaký je skutečný význam tohoto slova. A pokud máte pocit, že právě on trpí problémem, který by se měl řešit, pomozte mu, sám to nezvládne. Vlastně by si doopravdy zasloužil chvíli být středem oné pozornosti.

Zdroj: livescience.com, health.com, sciencealert.com
Autor: Šárka Cvrkalová


Související články