Komerční sděleníŽivotní styl

Lenka (38): Nevěřila jsem, že ještě někdy najdu partnera. Nakonec našel on mě

od Šárka Blahoňovská
3 minuty čtení
91738776 s
91738776 s

Na rozdíl od časů našich babiček je dnes úplně normální, že jsme po třicítce single. Dáváme prostor kariéře, cestujeme, objevujeme. A pak se někdy necháme pohltit panikou, jestli babičky neměly pravdu a nám, jak se říká, neujel vlak.

Lenka je dobrodružná duše. Na vlastní pěst procestovala kus světa, a zatímco se její kamarádky vdávaly a rodily děti, ona se těšila z poznávání cizích krajů.

Když se po několika letech vrátila domů, najednou ale čelila dobrodružství, které i jí připadalo nepřekonatelné.

Mami, tati, jsem doma!

Argentina byla moje poslední „štace”. Opouštěla jsem ji s nelehkým srdcem, za těch několik měsíců pobytu jsem si tu našla spoustu přátel a divoká atmosféra Buenos Aires mi přirostla k srdci.

Domů jsem se ale těšila. Na to, že konečně uvidím české přátele i svoji rodinu jinak než jen přes obrazovku počítače.

Nasbírala jsem spoustu zkušeností i krásných fotek, které jsem měla v plánu dál zpracovávat. V hlavě mi vířily myšlenky na vlastní podnikání a spousta dalších odvážných záměrů.

První setkání s rodiči na ruzyňském letišti jsme oplakali všichni a bez slz se neobešlo ani žádné setkání s kamarády a kamarádkami. Při svých cestách jsem toho zažívala tolik, že jsem si ani neuvědomila, jak moc se mi po všech stýská!

Podařilo se mi naštěstí rychle obstarat bydlení, a tak začal nový kolotoč zařizování, vybavování, zútulňování. Nakonec se ukázalo, že i o práci bude zase postaráno, a mě hřál pocit, že je v životě zase jednou všechno skvělé.

Jsem tu sama

Všechno běželo jako na drátkách, ale když se přehnala největší smršť všeho toho vyřizování, dolehl na mě smutek. Po práci jsem se vracela do krásného bytu, kde jsem byla sama. Máma s tátou se mě až příliš často nenápadně ptali, co muži. Kamarádky taktně mlčely a můj smutek se rozrůstal v pořádný mindrák.

Všichni kolem mě mě vnímali jako úspěšnou a odvážnou ženu, ale já jsem si najednou nevěřila. Poprvé v životě jsem stála před problémem, který se mi zdál snad neřešitelný. Neznala jsem jediného nezadaného muže. Seznamka mě upřímně děsila a věděla jsem, že tudy cesta nepovede. Co teď?

Máma má vždycky pravdu

Trvalo to už nějakou dobu a já se pořád nedokázala pohnout z místa. Moje máma to vyřešila po svém – přinesla mi dárek. V pečlivě zabalené krabici s vymalovaným nápisem FRELI se skrýval krásný šátek. Kombinoval různé druhy látek, dominovala na něm vínová barva s vínovou krajkou a cíp pestrobarevné látky jako z nějakého obrazu.

Byl nádherný a moc se mi líbil. Mámině povídání o tom, že jde o šátek s příběhem a pomůže mi najít partnera, jsem ale moc nevěřila. Jenže máma byla vytrvalá, mluvila o tom dlouho a já už byla zoufalá. Nakonec jsem nosila šátek skoro každý den a říkala si, že tím přece nic nezkazím.

Tak přece to funguje

Trvalo to přinejmenším měsíc a ve mně kromě smutku bobtnal i vztek. Zdá se, že ani šamanské dary mojí mámy mě prostě nezachrání, zlobila jsem se jednou odpoledne, když jsem odcházela z práce. Poslední, sama.

Zastavila jsem se pro kávu ve své oblíbené kavárně a s kelímkem v ruce jsem vyrazila na procházku. Čím později dojdu domů, tím lépe. Ten den nebylo úplně chladno, a tak jsem si ani nevšimla, že šátek, který jsem si ráno vzala, najednou nemám.

Najednou se za mnou ozval křik. Když jsem se otočila, hrklo ve mně – byl to barista z kavárny, kde jsem si kupovala kávu. Lekla jsem se, že jsem zapomněla zaplatit, ale když se přiblížil, pochopila jsem, co chce. V ruce držel můj šátek.

Sotva popadal dech a vysvětloval mi, že mi musel spadnout, když jsem si kupovala kávu. Naštěstí ho právě střídala kolegyně, a tak mohl vyrazit za mnou. U těch slov trochu zrudnul a pozorně se na mě díval, než pokračoval dál.

Nakonec ze sebe vysoukal, že se mu líbím už od té doby, co pracuji naproti jeho kavárně. Pokaždé, když si jdu koupit kávu, přemýšlí o tom, že mě někam pozve. Šátek byl konečně důvod k tomu, aby se odhodlal konat.

Musela jsem se tomu smát. Vyprávěla jsem mu celou historii se šátkem a strávili jsme procházkou příjemné dvě hodiny.

Rovnou jsme si domluvili další schůzku, jak jinak než u kávy. A já musím mámě poděkovat. Tento šťastný Freli šátek už si objednaly všechny moje kamarádky a já ho stále doporučuji dál.

Autor: redakce


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články