Zkáza Hindenburgu: Chlouba nacistického Německa shořela těsně před přistáním. Ukončila tak slavnou éru vzducholodí

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Hindenburg
Zdroj: Associated Press, Public domain, via Wikimedia Commons

Byla o celých šestnáct metrů delší než budova amerického Kapitolu. Boeing 747 převyšovala téměř o osmnáct metrů. Monstrózní německá vzducholoď Zeppelin LZ 129 Hindenburg se stala největší vzducholodí v historii. Pýcha nacistického Německa byla neskutečných 245 metrů dlouhá a 41 metrů vysoká.

Tento technický zázrak se měl stát budoucností dopravy. Jeho zkáza však trvala pouhých 34 sekund a zcela zničila budoucnost vzducholodí.

Německá vzducholoď, největší létací stroj, který kdy člověk postavil, byla vyrobena v roce 1925. Sestrojila ji společnost Luftschiffbau Zeppelin a její stavba stála bezmála půl milionu tehdejších liber. Byla pojmenována na počest významné osobnosti první světové války a pozdějšího německého prezidenta Paula von Hindenburga.

Cesta vzducholodí jen pro bohaté

Stroj byl vrcholem vývoje dopravních vzducholodí. Poháněný čtyřmi dieselovými motory značky Mercedes-Benz dokázal vyvinout rychlost až 135 km/h. Měl se stát novou možností z hlediska transatlantické dopravy.

Z Evropy do Ameriky Hindenburg dokázal zkrátit cestu oproti zaoceánským parníkům o polovinu času. Tento luxus se ovšem značně promítl do ceny letenky – rozhodně nebyla pro každého. Za cenu letenky by se v té době dal pořídit levnější automobil.

Hindenburg nabízel luxusní prostory

Interiér Hindenburgu nabízel bohatým pasažérům neobvyklý přepych a prostor. Zahrnoval pohodlné kabiny, sprchy s teplou vodou, vyhlídkovou palubu i s pianistou a samozřejmostí byla jídelna, klubovna, a dokonce i kuřárna. Ta ovšem musela být pečlivě izolována.

Vzducholoď byla totiž plněna vysoce hořlavým vodíkem a k ničivému požáru by tak stačila i malá jiskra. Konstruktéři lodi původně počítali s klasickým plněním nehořlavým heliem. Byli však nuceni plán změnit.

Americké embargo na helium

Mohlo za to vojenské embargo Spojených států, které odmítly helium po nástupu nacistů Německu dodat. A nikdo jiný neměl dostatečné zásoby tohoto plynu.

Hindenburg

Zdroj: Sam Shere (1905–1982), Public domain, via Wikimedia Commons

Němci však už zkušenosti s používáním vodíku ve vzducholodích měli a žádné nehody se při komerčních letech nestaly. Embargo je proto nijak neznepokojovalo a vzducholoď byla vybavena všemi možnými bezpečnostními prvky tak, aby k požáru jen tak nedošlo.

Vzducholoď přepravovala i automobily

Vzducholoď mohla pojmout až 72 pasažérů, při transatlantickém letu byl počet o něco nižší. Dále se počítalo s posádkou o 61 členech a samozřejmě i nákladem.

Zdá se až neuvěřitelné, že v nákladním prostoru tohoto létajícího kolosu se přepravovaly i menší automobily.

Ještě rok před legendární katastrofou této stříbrné vzducholodi s vyobrazenými hákovými kříži vzadu na křídlech, Hindenburg úspěšně překonal Atlantik.

A to dokonce sedmnáctkrát, včetně bezpečného přistání na stejném, osudném letišti Lakehurst v New Jersey. Rekordní dvojnásobný přelet Atlantiku se povedl v čase pěti dnů a necelých dvaceti hodin.

Zkáza za půl minuty

Slavná vzducholoď do své zkázy celkem provedla šedesát tři letů během čtrnácti měsíců. Osudný se jí však stal 6. červen 1937, kdy se Hindenburg během pouhých 34 sekund proměnil jen v ohořelé trosky.

Zeppelin LZ 129 Hindenburg odstartoval 3. května 1937 z frankfurtského letiště na další z transatlantických přeletů. Přistání po třídenní cestě bylo opět naplánováno v americkém Lakehurst.

Nad Atlantikem tehdy vanul silný protivítr, proto byl plánovaný přílet vzducholodi zpožděný skoro o půl dne.

Přistání komplikoval vítr

Kvůli větru pak Hindenburg New Jersey ještě dvakrát obkroužil, než se mohl pustit do samotného přistávacího manévru. Krátce před půl osmou večer bylo k zemi konečně shozeno přistávací lano a pozemní personál začal upoutávat vzducholoď.

Spolu s nimi již na loď čekaly stovky natěšených pozorovatelů a desítky reportérů. To ještě netušili, že se stanou přímými svědky katastrofy.

Těsně předtím, než byla vzducholoď připoutána, u ocasu náhle vzplanul požár, který ji okamžitě zachvátil. Hindenburg se proměnil ve velkou ohnivou kouli.

Stačilo půl minuty a slavná vzducholoď zcela shořela. Cestující měli pouhých 34 sekund na záchranu, což byl žalostně krátký čas. Plameny pohltily 36 lidí.

13 cestujících, 22 členů posádky a jednoho člena pozemního personálu. Byl snad jen zázrak, že 62 lidí ohnivé peklo přežilo, někteří s vážnými popáleninami.

Nešlo o první velkou leteckou katastrofu, ale rozhodně to byla jedna z prvních leteckých tragédií, která byla v tisku popsána vyčerpávajícím způsobem. Díky přítomnosti reportérů a kamer se strašidelné záběry hořící vzducholodi šířily médii ještě dlouhou dobu.

Vyšetřování neodhalilo jasnou příčinu katastrofy

Dodnes není jasné, co tehdy předznamenalo zkázu Hindenburgu. Existuje několik teorií, například možná sabotáž slavné pýchy Hitlerovy říše. Nejpravděpodobněji se jeví možnost, že požár způsobila jiskra, která vznikla z nashromážděné statické elektřiny.

Během prudkých přistávacích manévrů zřejmě prasklo lano výztuhy, které protrhlo plynový vak na zádi. Vysoce hořlavá směs vodíku a vzduchu pak byla zažehnuta právě výbojem statické elektřiny.

Jisté je, že po této události lidé přestali považovat cestování vzducholodí za bezpečné. A to byl počátek konce éry tohoto typu létání.

Zdroj: history.com, smithsonianmag.com, en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články