Děti mají velkou představivost, takže mnohdy z jejich vyprávění vznikají příběhy, které nemusejí až tak dávat smysl. Jenže Elsie a Frances měly ke své povídce o vílách i fotografický důkaz.
Nadpřirozeno je něco, v co polovina lidí věří a polovina to odmítá. Existují podle vás víly?
Dvě malé dívky zamotaly hlavu mnoha osobám včetně spisovatele Arthura Conana Doyla.
Ani on si totiž nakonec nemohl být jistý, jestli se dvěma holčičkám skutečně podařilo vyfotografovat něco, co lidstvo nedokáže pochopit, nebo zda šlo o padělek a šikovnost Elsie, jejíž otec se fotografování věnoval profesionálně.
Všechno to začalo rodinnou hádkou
V roce 1917 přijela devítiletá Frances se svou matkou na návštěvu rodiny v městečku Cottingley. Společně s Elsie, jejíž otec se věnoval fotografování, si dívky rády chodily hrát k potoku.
Jednou se ale vrátily celé promočené a od bláta, což vedlo k rodinné hádce. Dívky začaly tvrdit, že viděly u potoka víly a následovaly je, proto spadly do vody.
Aby to dokázaly, vzaly jeden z fotoaparátů Elsiina otce a běžely k potoku. Když pak doma předložily fotky, otec je odmítl jako padělky, věděl totiž, že po jeho vzoru dokáže Elsie dost dobře s fotografiemi manipulovat.
Jenže o pár dní později donesly dívky další fotky, na kterých bylo zachyceno cosi, co se skutečně podobalo nadpřirozeným bytostem.
I když otec Elsie ani pár dalších lidí tomu nevěřilo, o fotografiích se rychle začalo mluvit. Spoustě lidí totiž naháněly husí kůži.
Nakonec se dostaly informace až ke spisovateli Arthuru Conanu Doylovi, který požádal Elsiina otce, zda by o nich mohl napsat článek, za který by mu zaplatil. Ten přijal, ale peníze odmítl, aby v případě pravostí fotografií nedošlo ke zneuctění díla.
Začalo dlouhé zkoumání, na skutečnou pravdu se ale nikdy nepřišlo
Doyle mluvil s místními, s rodinou, dokonce i se samotnými dívkami, které fotky pořídily. Vyptával se na názory a na to, zda skutečně existuje možnost, že by právě u potoka v Cottingley byly viděny víly.
Později nechal fotografie vytvořené dívkami zkoumat vědci, napsal také firmě Kodak, jejíž zařízení bylo použito při pořízení fotografie, zda existuje nějaká možnost, že by nepřirozené objekty na fotce vznikly chybou zařízení.
Dívky přiznaly, že skutečná fotka je pouze jedna, ostatní si vymyslely, aby jim první fotku rodina uvěřila. Ovšem po čase začaly být aférou s vílami unaveny a jak šel čas, jejich popularita se začala vytrácet.
Na články zveřejněné v novinách reagovali lidé různě. Někteří tvrdili, že jsou to nesmysly, jiní byli fascinováni tím, co se mladým fotografkám podařilo zachytit.
Když se Doylovi po letech podařilo opět se spojit s jednou z dívek, řekla mu Elsie jen toto: „Je možné, že jsme si tehdy víly vymyslely, ale na těch fotografiích podle mě něco tak jako tak je. Možná přiletěly právě proto, že jsme si je vysnily.“
I když tedy přiznala, že možná byla fotografie falešná, nechala otevřenou i možnost, že se na ní víly skutečně objevily.
Dodnes se objevují lidí, kteří nevěří, že snímky jsou podvrh a stvoření na nich zachycená jim nahánějí strach.
Autor: Šárka Cvrkalová
