Šlechtična: Zabila muže, který páchl shnilým masem. Její sťatou hlavu za to vytáhli z koše a veřejně profackovali

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
Zdroj: Unidentified location / Public domain

Francouzská revoluce probíhala v letech 1789 až 1799 a stala se obdobím velkých společenských a politických změn. Říká se, že v tomto bouřlivé desetiletí je těžké odlišit, kdo byl hrdina a kdo padouch. Toto dilema otevírá i příběh šlechtičny Charlotte Corday, která se rozhodla vzít život jednoho z významných revolucionářů do svých rukou.

Její obětí byl Jean-Paul Marat, lékař a obchodník, jenž byl jednou z nejdůležitějších postav francouzské revoluce. Hrál velkou roli při svržení aristokracie.

Vydával brožury na podporu základních lidských práv pro chudé a upřednostňoval přímou demokracii.

Ve své knize podpořil myšlenku radikálních jakobínů, a jak postupovala revoluce, jeho politická síla neustále rostla.

Upřednostňovala diplomacii před gilotinou

Marat se stal nadšeným zastáncem násilí proti komukoli, koho považoval za nepřítele lidu.

Corday sice zrušení starého řádu a vznik republiky podporovala, byla ale rozhodně proti násilí a upřednostňovala diplomatické postupy.

Že neměla v úmyslu zabít Marata před celým Národním shromážděním, ale brzy zjistila, že to nebude možné. Musela tedy k němu domů.

Večer 13. července před Maratovým domem tvrdila, že má důležité informace, a tak byl vpuštěna dovnitř.

Její oběť trpěla kožní nemocí a páchla shnilým masem

Maratovo zdraví upadalo v důsledku kožní choroby, která se mu rozvinula, když se skrýval před úřady v kanálech v Paříži.

Většinu času trávil doma koupáním v léčivé lázni, aby si ulevil od bolesti.

Marat byl hubený a horečnatý. Jeho hlava byla zabalená do špinavého, octem nasáklého kapesníku. Otevřené léze na jeho kůži páchly rozpadajícím se shnilým masem.

Když Marat ležel ve své vaně, Corday vytáhla kuchyňský nůž a bodla ho přímo do srdce. Nesnažila se utéct a hned byla zadržena.

Jeden z účastníků popravy vzal její setnutou hlavu a dal jí facku

Poté byla odsouzena k trestu smrti a 17. července 1793 byla tato čtyřiadvacetiletá aristokratka popravena gilotinou .

Po setnutí její hlavy zvedl muž jménem Legros její hlavu z koše a dal jí facku. Jeho činy urazily přítomné, a Legros tak strávil nějaký čas ve vězení.

Ostatky atentátnice byly bez obřadu odhozeny mezi ostatní oběti vlády teroru do otevřeného veřejného hrobu.

Čin této ženy měl ve výsledku opačný účinek, než zamýšlela. Krveprolití vzrostlo a lidé považovali Marata za mučedníka.

Autor: Šárka Blahoňovská

Související články