Letadlo záhadně zmizelo i s posádkou během 2. světové války. Našli ho až po 15 letech

od Nikola Jaroschová
4 minuty čtení
Lady Be
Zdroj: United States Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons

4. dubna 1943, při návratu z bombardování Neapole, záhadně zmizel americký bombardér B-24D Liberator pojmenovaný Lady Be Good. Člověk by se domníval, že ztratit téměř šest metrů vysoký bombardér s rozpětím křídel přes třicet metrů je téměř nemožné. Opak byl pravdou.

V roce 1958 objevil britský tým, zabývající se průzkumem ropy, trosky velkého letadla ležící v Libyjské poušti. Při bližším ohledání se ukázalo, že jde o trosky válečného bombardéru Lady Be Good, který zmizel před 15 lety.

Lady Be Good (v překladu doslova Dámo, buď hodná) byl nový americký letoun, který byl 25. března 1943 přidělen k 514. bombardovací peruti na libyjské základně Solúk. Stejně jako letadlo, i jeho devítičlenná posádka, která právě dorazila do Libye, byla zcela nová.

První a zároveň poslední mise

Na svou první misi měli společně odletět 4. dubna 1943. Úkolem bylo připojit se k letce více než dvaceti bombardérů a zaútočit na přístav v Neapoli. Odtud byly totiž vysílány zásoby nacistickým vojskům, bojujícím v Africe.

Formace měla postupně vzlétnout z letiště v Solúku a vydat se přes Středozemní moře do italského přístavního města. Po misi se měly bombardéry vrátit zpět na svou severoafrickou základnu.

Lady Be

Zdroj: Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Lady Be Good byla jedním z posledních letadel, které ze Solúku odlétaly. Formace na cestě narazila na silný vítr a písečnou bouři. Většina letadel byla proto donucena vrátit se zpět na základnu. Posádka Lady Be Good a několik dalších se rozhodly misi dokončit a nenechat se odradit počasím.

Mise byla neúspěšná

Když však kolem půl osmé večer dorazili nad Neapol, kvůli špatné viditelnosti byl cíl skrytý. Bombardéry se proto otočily a zamířily zpět na základnu. Munici shodily do Středozemního moře, aby snížily svou hmotnost a šetřily palivo.

Navigace přestala fungovat

Při návratu do Solúku měla Lady Be Good, která již letěla sama, technické potíže. Kolem půlnoci pilot letadla, poručík William Hatton, základnu informoval vysílačkou, že nefunguje automatický navigační systém a potřebují navést na letiště.

Letadlo přehlédlo základnu

Posádka pak základnu zřejmě přeletěla, aniž by viděla vypálené světlice, které je měly navigovat zpět. Lady Be Good pokračovala dál, hlouběji do saharské pouště. Na svou základnu již nikdy nedorazila. Následujících 15 let nikdo neměl tušení, co se s letadlem a devíti členy posádky stalo.

Kolem druhé ráno již bombardér neměl žádné palivo a letěl prakticky už jen na výpary. Posádka proto seskočila padáky k zemi. Opuštěná Lady Be Good pak ještě pokračovala dalších šestadvacet kilometrů, než přistála do pouště.

Zmizení letadla i s posádkou bylo záhadou

Byla zahájena pátrací a záchranná mise, ale letadlo ani jeho posádku nikdo nenašel. Předpokládalo se, že se Lady Be Good pravděpodobně zřítila do Středozemního moře a nad Afriku vůbec nedoletěla.

Lady Be Good zůstala jednou z mnoha nevyřešených záhad druhé světové války. Až do listopadu roku 1958. Tehdy britský průzkumný tým pro ropu letěl nad Libyjskou pouští, když zahlédl trosky velkého letadla. Nahlásil proto jejich polohu.

Letadlo se zachovalo v pozoruhodném stavu

Teprve v květnu roku 1959 se tým mohl vydat na místo nálezu a zjistil, že jde o chybějící letadlo Lady Be Good. Bombardér překvapivě dobře přistál bez pilota, na zemi se rozlomil na dvě části a zastavil.

Lady Be

Zdroj: U.S. Air Force, Public domain, via Wikimedia Commons

Suché podmínky pouště a relativně mírná povaha havárie způsobily, že Lady Be Good zůstala dokonale zachována. Tým našel i nádoby s vodou, láhev, která stále obsahovala kávu, i osobní majetek posádky – oblečení a lodní deník navigátora. Funkční byla dokonce i vysílačka, kulomety a jeden z motorů.

Osm z devíti mužů tehdy pád přežilo

Vyšetřovatelé nenašli u letounu těla posádky ani padáky, což naznačovalo, že se zachránili. Začalo pátrání po devíti pohřešovaných mužích. V roce 1960 byly v poušti nalezeny pozůstatky osobních věcí posádky.

O několik měsíců později byla nalezena i těla pěti členů posádky. Opět britským týmem pro průzkum ropy. Další tři těla našel o něco později americký pátrací tým. Devátý člen posádky nebyl nalezen nikdy.

Je neuvěřitelné, že nejvzdálenější muž se našel téměř sto osmdesát kilometrů od letadla. Tehdejší experti totiž odhadovali, že se svými zásobami a kvůli pouštním podmínkám by posádka nemohla urazit více než padesátikilometrovou cestu.

Nalezený deník popisoval poslední dny před smrtí

Byl nalezen i deník poručíka Roberta Tonera. Spolu s artefakty z trosek letadla a těl posádky vytvořili odborníci pravděpodobný scénář zmizení Lady Be Good a následnou snahu přeživších se zachránit.

Při návratu domů z Neapole si posádka pravděpodobně myslela, že poušť pod nimi je Středozemní moře, a proto se místo pokusu o přistání s letadlem rozhodli seskočit padáky. Jeden z členů posádky zemřel bezprostředně po dopadu.

Mysleli si, že zvládnou dojít zpět na základnu

Zbylí členové se domnívali, že se nacházejí asi 160 km jižně od Solúku. Ve skutečnosti byli asi čtyřnásobně dál. Věděli, že musí zamířit na sever, a všech osm dokázalo urazit výjimečnou vzdálenost 140 kilometrů s pouhým kanystrem vody.

Kdyby došli k letadlu, zřejmě by přežili

Pět mužů bylo již příliš slabých, aby mohli pokračovat. Cestu vzdali. Zbývající tři ještě ušli pár desítek kilometrů na sever, kde však také podlehli v poušti. Předpokládá se, že kdyby se muži vrátili do svého letadla, mohli díky jeho funkčnímu rádiu a velkým zásobám přežít.

Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com, warhistory.online.com
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články