Drsná dozorkyně: Vyžívala se v utrpení druhých. Na smrt poslala přes 500 000 žen, některé z nich ukopala

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
maria mandel 1
maria mandel 1

Koncentrační tábory se během druhé světové války staly zlým snem mnoha Židů. Ti, kteří přežili, dlouho ve snech děsilo veškeré utrpění, kterým si prošli. A někteří mají noční můry dodnes. Právě díky jejich vyprávění ale víme o Marii Mandl, ženě, která se proslavila jako nejdrsnější dozorkyně v ženských táborech.

Utrpení a bolest ostatních jí dělalo potěšení. Vězni se báli všech dozorců, ovšem už jen při zmínce jejího jména bylo jasné, že je rozhodně čeká ta nejhorší noční můra.

U Němců se stala oblíbenou. Dokonce natolik, že si získala postavení, ve kterém se právy rovnala některým mužům.

To v dané době nebylo běžné. Maria Mandl si ale dokázala svým jednáním získat respekt nejen u vězňů.

Hledala důvody k trestům

Maria už jako mladá nastoupila jako stráž do ženského koncentračního tábora jako jedna z dobrovolnic. Hned se ukázalo, že si se svou drsnou povahou vynutí u všech respekt.

Díky tomu se rychle dostala na pozici vrchní dozorkyně na několika místech, později byla převezena do Osvětimi, kde se stala hlavní ženskou stráží.

Vězni vzpomínají na to, jak byli často biti za to, že něco provedli. Jenže Maria patřila k těm, kteří si důvody ubližovat vyloženě vyhledávali.

Chodila prý například po táboře od ženy k ženě a procházela jejich vlasy.

V koncentračním táboře bylo zakázáno mít lokny. Přeživší vyprávějí, že pokud měl někdo jen jednu kudrlinu, Maria ho tvrdě potrestala.

Někdy ženám vlasy oholila a donutila je chodit po táboře s posměšnými cedulemi kolem krku. Jindy dokonce dokázala ukopat některé vězně k smrti.

Byla to také ona, kdo rozhodoval o tom, kdo půjde do plynové komory.

Údajně měla v oblibě posílat na smrt především ženy a děti, často jim dávala nesmyslné úkoly, po jejichž nesplnění prohlásila, že mají důvod zemřít.

Mengele byl jejím obdivovatelem

Maria Mandl byla vysoce inteligentní, a kromě hrubé povahy měla nadání pro vážnou hudbu. Někteří vězni si prý vybavují, jak ji slýchávali hrát na klavír.

Podle dostupných informací její umění obdivoval i nechvalně proslulý doktor Mengele.

Ten si vážnou hudbu zamiloval už jako mladý a v táborech se jí při spolupráci s Mandl nemohl nabažit.

Se vstupem Spojenců na německé území skončila nejen krutovláda Marie Mandl, ale i koncentrační tábory.

Mnoho Židů bylo osvobozeno a ona se pokusila o útěk do Bavorska.

Byla ale nakonec dopadena americkými vojsky a za své činy odsouzena k smrti. Oběšena byla 24. ledna 1948.

O Marii Mandl vznikl nejeden film, který popisuje její kruté jednání se ženami v koncentračních táborech, existuje i mnoho knih, velká spousta z nich je založena na výpovědích těch, kteří její týrání zažili.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články