Blackwellův ostrov: Zoufalé ženy tam týrali a krmili zkaženým jídlem. Vše změnilo až svědectví jedné z nich

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
nellie bly
nellie bly

Nellie Bly si dala ve svých dvaceti třech letech velmi nelehký úkol – zmapovat zneužívání blázinci na Blackwellově ostrově. To, co tam viděla a slyšela, pak popsala pro noviny. Čtenáři byli jejím svědectvím o nesmírné brutalitě a násilí v sanatoriu šokováni.

Pro svou reportáž však byla odhodlaná udělat cokoliv. Před zrcadlem si cvičila grimasy šílených žen, aby mezi ně zapadla.

Na konci září 1887 se do ústavu skutečně dostala jako nepříčetná žena, když v jednom penzionu strašila lidi v naději, že ji to dostane tam, kam chtěla.

Tvrdila, že pochází z Kuby a vykřikovala nesmysly tak dlouho, až ji soud skutečně na Blackwellův ostrov poslal.

Dávali jí žluklé máslo nebo zkažené maso

V té době se tam nacházel i chudobinec, nemocnice a vězení. Zkrátka ztělesňoval území, kam nikdo dobrovolně nechtěl vkročit.

Za zdmi blázince jí čekalo odporné jídlo – čaj, co chutnal po mědi, žluklé máslo či zkažené maso.

V budově navíc byla příšerná zima což se projevilo na zdraví pacientek. Oblečené byly jen do obnošených šatů, které je také zrovna nezahřály.

Nellie tam žila po boku žen se sebevražednými a násilnými sklony ale také těmi, které byly v ústavu neprávem.

Nastupovala však s vědomím, že může trvat roky, než se dostane pryč.

Ženy tam byly drženy neprávem a týrány

„Téměř celou noc jsem poslouchala ženu, která celá prochladlá prosila, aby ji Bůh nechal zemřít. Další křičela slovo ‚vražda‘ v častých intervalech, jiné zase ‚policie‘, napsala Bly o své první noci v ústavu.

Novinářka zjistila, že jsou zde neprávem drženy imigrantky, jež nerozumí ani slovo anglicky. Jiné byly zase chudé a myslely si, že půjdou do chudobince.

Všechny musely snášet zanedbávání a bezcitnou krutost místních sestřiček.

Sama Nellie si zažila týrání na vlastní kůži. Svazování, topení, dušení i tahání za vlasy. Sestry chovanky dokonce trávily a těm s násilnými sklony často nařídily, aby ostatní zbily.

Novinářka blázinec na příkaz soudu opustila už po deseti dnech, vyřízená a vyhladovělá.

O dva dny později noviny vytiskly první část její reportáže, která veřejnost šokovala. O blázincích už psal třeba Charles Dickens, nikdy si jej však nezkusil na vlastní kůži.

Díky jejímu činu se podmínky v léčebně zlepšily

I úřady si článku všimly a začaly podmínky na ostrově vyšetřovat.

Najednou všechny pacientky, o nichž se zmiňoval, byly převezeny, sestry propuštěny, v jídelně se vařilo lepší jídlo a chodby i pokoje byly čisté.

Orgány přesto novinářce uvěřily a sanatorium získalo na svůj provoz nevídané finance, aby mohlo zlepšit život a péči v něm.

Nellie Bly zemřela na zápal plic v roce 1922 ve věku padesáti sedmi let.

Její příběh, vydaný i knižně, se zasloužil o to, aby byl svět trochu lepším místem.

Autor: Šárka Blahoňovská


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články