Herec Vlastimil Harapes se v poslední době na společenských akcích ukazuje jen velmi výjimečně. Stáhnul se do ústraní a vyhýbá se médiím i větším akcím. Důvod je jediný. Ve svém věku 76 let si dopřává fyzického i psychického klidu. Bojí se totiž o své zdraví.
Ačkoli se obvykle drží stranou, nedávno udělal výjimku, když dorazil na výstavu děl malíře Alfonse Muchy. Samozřejmě se stal cílem médií a magazínu Sedmička se podařilo pro hercovy fanoušky zjistit pár informací. Bylo na něm ale vidět, že je unavený a odpočinek rozhodně potřebuje.
„Já tu nejsem náhodou. Alfonse Muchu sleduji, protože se narodil ve stejný den a měsíc jako já. Byl ve znamení Lva, jako jsem já. Já na znamení věřím. Něco na tom je,“ objasnil. Dodal, že i jeho otec byl Lev a jeho maminka Beran. Hodili se k sobě, protože i horoskop jim předpověděl vynikající harmonii.
Není mu nejlépe
Vlastimil se při rozhovoru s médii neustále usmíval. Přesto na něm ale bylo vidět, že ho řada věcí trápí. Na rovinu se také přiznal, že se v posledních letech necítí úplně nejlépe, a i to je důvod, proč se stáhl do ústraní. Přesto se ale snaží herectví i nadále věnovat.
„Už několik let hraji v divadle Semafor. Teď máme divadelní prázdniny, takže mám čas a jezdím na chalupu. A jsem starý. Co se dá dělat,“ usmál se. „V divadle Semafor se mnou hraje Jiří Suchý. Je mu už devadesát let. To není legrace. Moc ho obdivuji. Víte… Říká se, že stáří je jenom pro statečné,“ dodal s tím, že on k těm největším hrdinům nepatří.
V nedávném rozhovoru pro iDNES navíc objasnil, že balet, kterému se dříve věnoval, je náročný, a dnes už si nedovede představit, že by se do něčeho takového pouštěl. „Je to strašná dřina. Podruhé bych stejně nevolil. Všechno to bylo krásné, procestoval jsem svět a hrál jsem nádherné role, ale byla to opravdu makačka,“ zavzpomínal.
Dnešní herci už nemají tolik příležitostí
Harapes svůj život prožil naplno a všechno, co zažil, z něho udělalo člověka, kterým dnes je. Ačkoli to pro něho bylo mnohdy náročné, a je tak teď právem unavený, nelituje ničeho. I nadále sleduje dění v hudebním i hereckém světě. Jaký je jeho názor na mladší generaci umělců?
„Myslím, že dnešní herci už nemají takové příležitosti. Já jsem měl štěstí na režiséry – třeba František Vláčil, Juraj Herz, Petr Weigl… Setkání s takovými lidmi je prostě něco úžasného. Člověk se má pořád co učit,“ řekl v rozhovoru. To ale podle jeho slov neznamená, že dnešní herci nejsou dobří.
„Všechno je to velmi individuální. Záleží na každém jednotlivci, jak to bere, jak se z toho učí, poučuje a co chce svým uměním říct. Jestli jde do hloubky, nebo jen tak povrchně. Je velmi těžké to posuzovat,“ řekl s tím, že každý máme jiný vkus, v podstatě se ale dnešní umělci přizpůsobují době.
Autor: Šárka Cvrkalová
