Pavel Vítek o adopci dítěte: Malé děti mají mít mladé rodiče. Tak třeba v příštím životě

od Šárka Cvrkalová
2 minuty čtení
pavel vitek
Zdroj: Czech News Center / Pavel Machan / CNC / Profimedia

Hudebník Pavel Vítek žije se svým partnerem Janisem Sidovským už přes tři desítky let. Jejich vztah je šťastný a zdá se, že jim všechno klape dokonale. Jedna věc, o které mluvili mnohokrát, se jim ale nakonec vyhnula, a Pavel toho dnes trochu lituje.

„Když jsem se tenkrát zahleděl do těch hlubokých, tmavých očí, taky jsem nevěřil, že to vydrží tak dlouho. A je to pořád hezké, vlastně čím dál tím hezčí,“ řekl v jednom ze starších rozhovorů Vítek s tím, že dlouholetý vztah s jeho mužem pro něho znamená opravdu hodně.

Kvůli svému partnerovi dokonce odešel z kapely, ve které hrál. „Kapele se můj vztah s Janisem nelíbil, měli pocit, že by to mohlo uškodit mé image, a dali mi ultimátum. A já jsem se tedy rozhodl, že od nich odejdu,“ řekl v rozhovoru pro server Pro ženy.

Těžká doba

I po odchodu z kapely svou orientaci Vítek nějaký čas tajil. Přiznává, že tehdy byla pro homosexuály opravdu těžká doba. „No jasně, bylo to něco na periferii společnosti, bylo to tabuizované, byla to prostě jiná doba. Obzvlášť před revolucí. Ale po letech se tomu člověk směje,“ říká.

I dnes je to v některých ohledech náročné. Stejnopohlavní páry to mají například s adopcí dítěte velmi složité, přesto o tom v minulosti Pavel s Janisem uvažovali. Podle svých slov byl hlavně on tím, kdo si dítě přál.

„O rodičovství jsme uvažovali několikrát, hlavně já. Ale v tu dobu, kdy to připadalo v úvahu, i vzhledem k věku, tak to ještě nešlo. Nebo se člověk příliš aktivně věnoval kariéře,“ posteskl si s tím, že dnes už by do toho nešel, a lituje, že to nešlo dříve.

Nakonec si vystačili s psy

Pavel Vítek i jeho partner milují psy. Nakonec si tak to, že nikdy neměli dítě, kompenzovali péčí o tato zvířata. „Tím, že jsme měli ty psy, a co sedm let jsme vychovávali nové štěně, tak se nám to nějak vykompenzovalo,“ řekl. Podle iDNES se svěřil, že nikdy neměl plemeno, kterému by dal přednost před jinými.

„Nerozlišoval jsem nikdy mezi psy z ulice nebo s rodokmenem. Pes je stejně jako člověk bytost s duší, která potřebuje lásku a péči, a tu vám dokáže mnohonásobně vrátit. Pejska z útulku bych si klidně vzal,“ prohlásil. Nakonec tak dítě sice nevyšlo, i tak ale žije s Janisem spokojený život.

„Nedávno jsme se o tom bavili, když jsme tak bilancovali, a říkali jsme si, že je všechno tak, jak má být. Možná jsme to mohli zkusit, ale teď už jsme za tou hranicí. Já myslím, že malé děti mají mít mladé rodiče, takhle je to od té přírody nastavené… Tak třeba v příštím životě,“ zasmál se závěrem v rozhovoru pro Blesk.

Zdroj: Pro ženy, Blesk, iDNES

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články