Herec Pavel Nový je ve svých 73 letech na to, čím vším si prošel, v dobré kondici. Uznává, že následky některých svých problémů pociťuje dodnes, v roce 2007 ale podle svých slov doslova utekl hrobníkovi z lopaty. Nebýt zdravého životního stylu, který předtím dodržoval, možná by to s ním dopadlo velmi zle.
Před lety se Pavel vrátil z dovolené na Kypru, bohužel si s sebou ale přivezl také tropickou nemoc. Ta ho tehdy dostala nejen do kómatu, ale také na invalidní vozík. On měl za sebou ale dlouhé roky zdravého životního stylu a sportování, takže se mu podařilo se z toho dostat.
Dnes už všechno bere s nadhledem a podle Expresu mluví o problémech s úsměvem na tváři. Je vděčný za to, čím prošel, protože to z něj udělalo člověka, kterým je. Zároveň ale uznává, že některé následky pociťuje dodnes a musel po své nemoci život hodně změnit.
Už jsem byl mrtvý
„Již jsem byl mrtev a řeknu vám, abyste tam nechvátali, nic tam není, jen tma a zima. Naštěstí tam o mě nestáli a vrátili mě zpět na svět,“ říká herec. Jelikož sám kóma zažil, lidem kolem sebe se snaží radit, jak se chovat k blízkým, pokud by se v podobném stavu ocitli.
„Jestli máte kohokoliv, kdo je v kómatu, mluvte na něj, choďte za ním, držte ho za ruku. Je to důležité, protože to od vás vnímá. Mozek pořád ještě běží, protože kdyby neběžel, už jste mrtví efektivně, ale takhle jste třeba jenom v kómatu a všechno ten mozek vnímá. To myslím vážně,“ apeluje herec.
On sám musel poté, co se konečně probral, podstoupit dlouhé rehabilitace a hodně zapracovat na tom, aby se opět postavil na nohy. Podle jeho slov to bylo skutečně náročné období, kdy si prověřil hlavně svou výdrž. Nakonec se ale dokázal ze všeho dostat.
Celoživotní následky
„Rekonvalescence stále trvá, protože už to nikdy asi nebude stoprocentní. A také kvůli stáří, pochopitelně. Já už se nikam neženu, jediná motivace je pro mě mít se dobře, potkávat se s dobrými lidmi, usmívat se na sebe a dělat si radost,“ popisuje svou situaci herec.
Jelikož jeho choroba zasáhla i pánev, má také problémy s vylučováním a nestydí se mluvit ani o tom, že některé radosti lidského života si už musel dávno odpustit. Navíc má stále trochu problémy s chůzí. Jinak si ale život užívá, rád s otužuje a s kamarády chodí jednou za čas na pivo.
Největší radost mu podle jeho slov dělá rodina, kterou je obklopen a která ho vždy ve všem podporovala. Důležité prý je vědět, že má člověk pro co žít. A on má spoustu lidí, které miluje a pro které by se rozkrájel. To ho udržuje při životě a možná ho prý udrželo i tehdy, když měl tak blízko ke smrti.
Zdroj: Expres, Šíp, Deník, Seznam zprávy
Autor: Šárka Cvrkalová
