Řada lidí si ho pamatuje pod přezdívkou Pan slepice. Jaroslav Čejka se ale kromě mima stal i poměrně úspěšným tanečníkem, a v roce 2007 obdržel dokonce Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru tanec a balet. Bavič, kterého si většina lidí vybaví s úsměvem na tváři, má po náročných operacích mozku a žije v domově seniorů.
Po smrti své maminky, se kterou žil a o kterou se staral, zůstal sám. Měl sice několik partnerů, s žádným se ale neposunul tak daleko, aby vztah přešel v něco vážnějšího. Nakonec tak s přibývajícím věkem zjistil, že jinde než v domově seniorů pro něho není místo.
Dnes je mu 86 let. Ačkoli už nemá příliš sil, na svět se snaží stále usmívat. A i za to ho obdivuje jeho kamarád. Muzikant Oldřich Bašus chodí slavného mima pravidelně navštěvovat. V rozhovoru pro deník Aha! prozradil, jak se Čejkovi vede.
Trápí ho řada nemocí a problémů
„Jeho nemoci z něj bohužel udělaly ležáka, a navíc ho choroby připravily o zrak, ale je v pohodě. Komunikace s ním je pořád dobrá. Vzpomínali jsme na doby, kdy s námi účinkoval coby Chaplin na estrádách,“ říká Bašus v rozhovoru.
„Jsem rád, že ho nic nebolí a je stále rád na světě. Ptal jsem se ho, zda vám mohu poskytnout fotku, a on měl radost,“ dodal ke snímku zveřejněném například i na webu Blesku. Čejka má výrazné zdravotní problémy od roku 2006. Tehdy mu v mozku praskla cévka.
Podle některých lékařů by se nejspíš dalo říci, že přežil svou vlastní smrt. Měl tehdy obrovské štěstí. Nejhorší na všem ale bylo, že ho život přestal těšit po smrti jeho matky. Trvalo dlouho, než se opět dokázal usmívat.
Dožila se díky němu úctyhodného věku
Jak píše server CNN Prima NEWS, Jaroslav Čejka se o svou matku staral, poskytoval jí veškerou péči, kterou si mohl dovolit. I díky tomu se ženě dařilo a dožila se nádherného věku 104 let. Tehdy si uvědomil, že nemá pro koho žít. Když se pak přidaly i jeho vlastní zdravotní problémy, nezlepšilo se to.
Prošel operací kolene a následně po operaci mozku s ním řada lidí přestala mluvit úplně. Přitom právě tehdy si uvědomil, že je na světě ještě rád. Nakonec tu pro něho zůstal jen Bašus.
„Vyvezl jsem ho ven a zašli jsme vedle do hospody na pivo. Byly dny, kdy nevnímal vůbec, v tom lepším případě jsme se dorozumívali tak, že alespoň mrkal okem,“ popsal náročné chvíle kamarád mima.
Někdy má ale naopak Čejka dny trochu pozitivnější, na svět se usmívá a tvrdí, že ještě chce být na tady. Za takové chvíle je hudebník rád a právě kvůli nim i nadále nemocného tanečníka, kterého v minulosti davy milovaly, nadále navštěvuje.
Zdroj: Blesk, Aha!, CNN Prima NEWS
Autor: Šárka Cvrkalová
