Jiří Štěpnička v dětství pašoval šperky mamince do vězení. Mohl za ní jen čtyřikrát do roka

od Nikol Kolomazníková
2 minuty čtení
jiří štěpnička
Zdroj: Profimedia

Nad pohnutým osudem herce Jiřího Štěpničky se mnohdy pozastavuje dech. Jako teprve čtyřletého klučinu se ho jeho maminka pokusila nelegálně převést přes hranice. Útěk do západního Německa se ale nevydařil a pro matku se synem to znamenalo bolestné rozloučení.

Slíbila mu, že pojedou za tatínkem do Karlových Varů a on tam dostane nové kolo. I ve svých čtyřech letech už se dokázal podivit nad tím, že cesta vede lesem. Do Karlových Varů ho jeho maminka, prvorepubliková herečka Jiřina Štěpničková, ale nevedla…

Maminku dlouho neviděl

Najednou se ozvaly výstřely, někdo hlasitě křičel. Nastrčení agenti odvezli Jiřinu Štěpničkovou do Plzně, odkud byla později převezena do Prahy na Pankrác.

Její syn skončil nejdříve v kasárnách, poté v dětském domově. Odtamtud se až po půl roce vrátil k příbuzným, navíc ve velmi zuboženém stavu – měl svrab a vši.

Za maminkou jen čtyřikrát do roka

Maminku pak mohl navštěvovat jen čtyřikrát za celý rok. Vozila ho tam teta Marie, která bydlela v Praze. S tou pak chodíval do divadla, protože jinak žil s tatínkem v Karlových Varech.

„Musel jsem se kvůli mámě naučit pašovat do věznice věci, které zavření nesměli mít. Třeba jsem jí propašoval hřebínek do vlasů, naučil jsem se jí ho vtisknout nenápadně do dlaně,“ svěřil se herec pro deník Aha.

Vztah s maminkou byl narušen

Maminku z vězení pustili v době, kdy bylo Jiřímu třináct let. Jejich vztah byl dlouholetým odloučením narušen, přesto se Jiří ke své matce nakonec vrátil.

Bohužel jejich společný život nebyl procházka růžovým sadem. Žili v jedné místnosti a bez vody. Postupem času se ale Jiřině Štěpničkové podařilo vrátit se zpátky ke kariéře, a to znamenalo i postupný vzestup pro jejího syna.

Po maminčině vzoru se začal věnovat herectví, ačkoli ona sama byla proti, aby se syn vydal po jejích stopách. Tajně pak chodila na jeho premiéru a na syna byla velmi pyšná.

Zdroj: Aha, Krajské listy, Super

Autor: Natálie Kabourková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články