Zelený čtvrtek: Vznikl omylem a s barvou nemá nic společného. I v tento den si můžeme dát s chutí zelené pivo

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
zelene pivo velikonoce
Zdroj: Shutterstock

Zelený čtvrtek je významným dnem, který spadá pod velikonoční svátky. Jde o den před ukřižováním Ježíše Krista. Den jeho poslední večeře. Den, ke kterému se vztahuje spousta křesťanských tradic. Lidové zvyky ale dodržují i ti, kterým náboženství mnoho neříká.

Pojmenování Zelený čtvrtek nemá s barvou nic společného. I když si to dnes lidé vysvětlují mylně a ve svátek obědvají především špenát nebo pokrmy s dalšími zelenými bylinkami, skutečnost je taková, že jde vlastně o zkomoleninu německého slova Greindonnerstag.

To znamená lkavý nebo také smutný čtvrtek. Postupně se ze slova ale stal Gründonnerstag, který už se dá do češtiny skutečně přeložit jako Zelený čtvrtek. Zvyky, které se týkají názvu spojeného s barvou, jsou tedy skutečně pouze lidové.

Den milosrdenství

Z křesťanského pohledu je Zelený čtvrtek dnem milosrdenství a obdarování. V tento čas probíhají v kostelech a katedrálách obřady a setkávají se biskupové, kteří obnovují své sliby.

K obřadům patří také hostina, před kterou je nutné umýt nohy starcům. Následuje svěcení olejů, a to křestních či biřmovacích nebo také posledního pomazání.

První jarní byliny

I když je název Zelený čtvrtek vlastně omyl, lidové tradice se s ním svým způsobem pojí. V tento den by se totiž podle všeho měly obědvat především polévky z bylin, špenát s knedlíkem a pít kopřivový čaj.

A to nejen kvůli názvu, ale také proto, že jaro přináší první úrodu a na loukách se dají posbírat byliny, které dodají tělu sílu. Ta je později potřebná ve dnech aprílového počasí, kdy jeden den prší a druhý den je krásně a lidské tělo se se změnami špatně vyrovnává.

Mnoho českých hospod už několikátým rokem točí takzvané zelené pivo, které se dá koupit také v některých obchodech nebo na internetu. Někdy jde o klasické pivo, které je obarveno barvivem. Jindy ale skutečně nápoj obsahuje bylinky, které ho zbarví přírodně.

Další tradicí týkající se jídla jsou takzvané jidáše. Ty se jedí k snídani. Jde o pečivo, které svým tvarem připomíná provaz, na kterém se měl oběsit zrádce Ježíše Jidáš.

Nejtradičnější zvyk, který přetrvává už po dlouhé roky, je pečení velikonoční nádivky. V té jsou jednou z hlavních přísad čerstvé kopřivy, které v prvních jarních dnech vyrašily. K dalším potřebným bylinkám patří i čerstvá petržel.

Jidáše už v ulicích běhat příliš neuvidíte

Tradic bylo v minulosti více, většina se jich ale vytratila, nebo se jim věnují už jen některé regiony. Bývalo zvykem, že se v ulicích objevoval chlapec převlečený za Jidáše, kterého se ostatní snažili doběhnout.

Jindy zase běhaly po vesnici děti s řehtačkami. Na Zelený čtvrtek by také měly doznívat všechny kostelní zvony, které symbolicky odletí do Říma a vrací se opět až na Bílou sobotu.

Ať už patříte k těm, kteří vyznávají křesťanskou víru, nebo si jen chcete užít velikonoční svátky v klidu se svou rodinou, vždy se najde nějaká ta tradice pro každého. A pokud vás neosloví Zelený čtvrtek, na Velikonoční pondělí si jistě užijete spoustu zábavy.

Zdroj: Ceskevelikonoce.cz

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články