Dodnes je považován za hudebního génia. Robert Schumann byl odmalička veden k muzice. Už ve škole začal komponovat a brzy se stal velmi nadějným a zkušeným v oboru. Bohužel mu jeho kariéru překazily zdravotní problémy. A to jak fyzické, tak i ty psychické.
Když mu bylo 16 let, jeho starší sestra spáchala sebevraždu. Krátce nato mu zemřel i otec a psychicky nestabilní matka se z celé situace zhroutila. To bylo na tehdy ještě mladíka až příliš psychického náporu najednou.
Bujarý život ho stál problémy
Aby se vyrovnal se ztrátou blízkých, začal žít poměrně bujarým životem. Užíval si, aby nemusel myslet na problémy. Kromě holdování alkoholu také výrazně střídal partnerky i partnery. Nakonec se u něj proto rozvinula syfilitická nákaza.
Tu léčil přípravky obsahujícími rtuť. Patrně to způsobilo, že začal mít problémy s hybností prstů na rukou. On se ale ani tak nevzdával své kariéry pianisty.
Hybnost rukou prý léčil mimo jiné tím, že je strkal do těl ještě teplých mrtvých živočichů. Věřil, že jejich vnitřnosti mohou prstům ulevit, uvádí Grunge. To ale nijak nepomohlo, ve skutečnosti měl kvůli tomu jen další zdravotní potíže.
Potýkal se s depresemi
Schumann míval ve svém životě dvě období. Během jednoho se mu vždy několik měsíců dařilo, pak přišly deprese, které nedokázal ničím odehnat. Po několika měsících se zlepšil, složil několik symfonií, pak ale opět upadl do depresí.
V únoru 1854 začal mít problémy se sluchem. Veškeré jeho zdravotní problémy ho dohnaly až k pokusu o sebevraždu, skok do Rýna mu ale nakonec nevyšel. Z vody ho vylovili rybáři, jeho psychické zdraví bylo ale už v tu dobu naprosto podlomeno.
Nakonec Schumann zemřel po dvou letech v psychiatrické léčebně. Podle webu Hekint dlouho před smrtí trpěl a byl na tom velmi špatně jak fyzicky, tak i psychicky.
Zdroj: Grunge, New York Public Radio, Hekint
Autor: Šárka Cvrkalová