Martina (37): Vánoce v červnu? Chtěla jsem ještě jednou zažít krásné svátky

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
manzel nas opustil
manzel nas opustil

Když se manželovi jednou uprostřed noci udělalo špatně, ani ve snu by mě nenapadlo, že to je jen začátek konce. Až do toho okamžiku totiž naší rodině nic nechybělo. Všechno se ale změnilo, a to doslova ze dne na den.

Nabralo to rychlý spád

Manžela té noci odvezla sanitka do nemocnice, ve které zůstal další dva měsíce. Lékaři mu totiž prováděli nejrůznější vyšetření, na jejichž základě se přišlo na to, že je manžel vážně nemocný. Bohužel už byla jeho nemoc v takové fázi, ve které se s tím nedalo nic moc dělat. Doktoři mu proto dali jen několik měsíců a nám se jejich ortelem naprosto změnil život.

Zdroj: 123RF.COM

Všechno nabralo rychlý spád. Když se dozvíte, že tu s vámi milovaný člověk už příliš dlouho nebude, úplně změníte své priority. Manžel to snášel statečně, i když mně bylo jasné, že jen dělá hrdinu před dětmi a přede mnou. Několikrát jsem ho slyšela tajně plakat v koupelně.

Chtěli jsme toho ještě hodně stihnout

Společně jako rodina jsme toho chtěli ještě hodně stihnout. Manželův zdravotní stav se ale horšil ze dne na den. Až mě překvapovalo, jen rychle se jeho stav měnil. Vždyť ještě donedávna jsme vůbec nevěděli, že je nemocný! A teď nám doslova chřadl před očima. Statečně se ale držel. Jeho přáním bylo, aby jeho postupný odchod byl pro naše děti, které byly ještě velmi malé (dceři bylo 8 a synovi 5 let), co možná nejjednodušší. Člověk by řekl, že z něčeho takového snad děti ani nemají rozum. Jenže ony to vnímaly až moc dobře.

Zdroj: 123RF.COM

Poslední Vánoce jako rodina

Čtyři měsíce po vyřčení té strašné diagnózy se manžel velmi zhoršil. Po prohlídce lékařem nám bylo sděleno, že je konec velmi blízko, což mě neskutečně ranilo. Byl horký červen, dětem měly začít prázdniny, což je čas, kdy rodina odjíždí na dovolenou, tráví čas společně, užívá si teplé měsíce. A my? My jsme místo dovolené plánovali Vánoce.

Ano. Vánoce jsme společně s dětmi a manželem oslavili v červnu. A nebyly to jen ledajaké odfláknuté Vánoce, ale naopak svátky se vším všudy! Napekla jsem cukroví (divím se, že nebylo slané, protože jsem u jeho přípravy několikrát brečela), nakoupila dárky, sehnala stromeček. Měli jsme všechno, co k Vánocům patří. Jen s jediným rozdílem: za okny nebyl sníh, ale panovaly horké třicítky. Já ale chtěla zažít ještě jedny krásné svátky.

Zdroj: 123RF.COM

Neskutečná bolest

V srpnu manžel zemřel. Odešel ve spánku, proto se mi na jednu stranu ulevilo, že nebyl jeho odchod spojený s fyzickou bolestí. S tou psychickou totiž bude spjatý už napořád. Ztráta manžela byla neskutečná rána, se kterou se budu smiřovat celý život. A nejen já, i naše děti, kterým tatínek velmi chybí. Chybí nám všem. Život prý musí jít dál, alespoň tak mi to všichni říkají. Jenže co je to za život, když jej nemůžete sdílet s těmi, které tak moc milujete?

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články