Oktoberfest je nejoblíbenější turistickou atrakcí v Německu a každý podzim přiláká šest milionů návštěvníků. Ten z roku 1980 se však do historie zapsal jako dějiště jednoho z nejhorších poválečných teroristických útoků.
Toho večera se tehdy dvanáctiletý Robert Platzer skvěle bavil. Projížděl se na pouťových atrakcích, snědl spoustu sladkostí, a dokonce si koupil balónek s heliem. Právě byl s rodiči a čtyřmi sourozenci u východu z oblíbeného pivního festivalu, když uviděl muže s rukama v popelnici, ke které jeho rodina mířila. V tu chvíli vybuchla bomba.
Místo oslav teroristický útok
Dne 26. září 1980 došlo k jednomu z nejničivějších teroristických útoků v dějinách poválečného Německa, který byl namířen proti návštěvníkům tehdejšího Oktoberfestu. Při výbuchu zahynulo 13 lidí a více než 200 utrpělo zranění.
Robert Platzer přišel o rodiče, osmiletou sestru a šestiletého bratra. Jeho sestra Elisabeth přežila, ale ve 24 letech zemřela na předávkování drogami. Druhý bratr se v roce 2008 ve 42 letech vrhl pod vlak. Z celé rodiny zůstal sám. Od státu se mu nedostalo psychologické ani odpovídající finanční podpory.
„Nikdy nám nebyla nabídnuta psychologická pomoc. Několik měsíců po útoku lékaři prohlásili, že jsem zdravý, jen na základě toho, že jsem mohl chodit,“ řekl podle Platzer France24.
Podezřelé napojení na pravicové extrémisty
Policie překvapivě rychle došla k závěru, že bombu nastražil Gundolf Köhler, 21letý student geologie, který sám při výbuchu zahynul. Vyšetřovatelé předpokládali, že Köhlera k útoku přiměly problémy ve vztahu a stres ze zkoušek.
Zároveň bagatelizovali pachatelovy vazby na extremistickou scénu, jako třeba jeho účast na několika vojenských cvičeních pořádaných Wehrsportgruppe Hoffmann, radikálně pravicovou polovojenskou organizací vedenou Karlem-Heinzem Hoffmannem.
Znovuotevření nic nového nepřineslo
Další odhalení o rozsahu Köhlerova zapojení do krajní pravice a spekulace, že možná nejednal sám, přiměly státní zástupce, aby v roce 2014 vyšetřování znovu otevřeli.
Po výslechu více než tisícovky svědků a prostudování 300 000 dokumentů se vyšetřovatelé domnívají, že Köhler chtěl, aby obvinění z útoku padlo na krajní levici. Zřejmě chtěl ovlivnit parlamentní volby a prosadit do funkce kancléře konzervativního kandidáta. Je také možné, že se inspiroval jiným krajně pravicovým teroristickým útokem na boloňském nádraží v Itálii 2. srpna 1980, kde zahynulo 85 lidí.
V roce 2019 bylo vyšetřování uzavřeno. Jak uvedl web openDemocracy, nepřineslo žádný průlom. Navzdory tomu, že jsme se dozvěděli o krajně pravicových sklonech atentátníka Gundolfa Köhlera, zůstává podle portálu „motivace tohoto bombového útoku zatím nevyřešenou otázkou“.
Na místě útoku stojí od roku 1981 památník, na kterém se nachází sloup s vyrytými jmény obětí. Proč musely zemřít, se však už asi nedozvíme.
Zdroj: France24, openDemocracy, Independent, The Washington Post
Autor: Dominika Jandorová
