Vojtovi je třicet jedna let a stále je sám. Přestože měl již několik vážných vztahů, všechny skončily poté, co seznámil své dívky s matkou. Ve svém příběhu se přiznává, že i když svoji rodinu nade vše miluje, historky jeho matky zkrátka každou odradí. Že je Vojta i ve svém věku bez přítelkyně, je podle jeho slov vina jedině jeho matky.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Jako malý jsem byl hodně rozmazlovaný,“ říká Vojta. „Kvůli tomu mi trvalo, než jsem se pořádně naučil postarat se sám o sebe. Ještě ve dvaceti mě k lékaři objednávala matka. Stydím se za to, ale ona to nezapomene připomenout vždy, když se baví s někým, na koho chci zapůsobit.“
Žádná se mnou nevydrží. Mají o mně zkreslené představy
Do svých pětadvaceti let bydlel Vojta s rodiči. Oni proto věděli o každé známosti, kterou si domů přivedl. A žádná z holek se tak nevyhnula vyzpovídání od matky. „Dokonce i otec už několikrát mámě říkal, že to přehání, ale ona si nedala říci. Kdykoli jsem si přivedl domů dívku a představil ji jako svou přítelkyni, ihned na ni spustila sérii dotazů. Když se jí něco nelíbilo, řekla to narovinu, a většina holek tak odcházela hned domů.“
Když ale bylo všechno v pořádku, začala vyprávět o tom, jaký jsem byl jako malý rozmazlený, jak jsem roztomilý maminčin mazánek, že i když neumím vařit ani prát, jsem moc hodný kluk,“ vzpomíná Vojta a dodává, že po takovém představení se na něho dívky příliš nelepily.
Ani po odstěhování se můj problém nevyřešil
Vojta předpokládal, že když začne žít sám, konečně si najde dívku podle svých představ. Jenomže ani v tomto případě se nevyhnul komplikacím. „Holky zkrátka hned zajímá chlapova rodina. Když jsem je s maminkou odmítal seznámit, zalekly se a nechtěly se mnou nic mít, protože prý jim nevěřím. Na druhou stranu, pokud jsem je varoval, představil je a potvrdilo se to, co jsem jim řekl, stejně mi utekly.“
Navíc se Vojta začal hádat s matkou, protože ona začala mít pocit, že ji syn nemá rád. „Denně mi volala, ptala se, co dělám, proč jí nepřivedu ukázat svou novou přítelkyni, proč se za ni stydím. Musel jsem jí opakovat, že se za ni nestydím, ale že jsem kvůli ní už přišel o třináct přítelkyň. Vždy to vedlo jenom k hádce.“
V současné době je Vojta sám. „Nejspíš čekám na takovou, která moji rodinu překousne a která matce hned neuvěří úplně všechno, co jí řekne. Možná je pravda, že pokud si dívky nerozumí s mou rodinou, neměl bych s nimi být. Možná mě matka opravdu chrání a já díky ní jednou poznám takovou, která pro mě udělá cokoli – dokonce i přežije matčiny historky a výslechy.“
Autor: Šárka Cvrkalová
