Khadija Khatoon, šestadvacetiletá žena z Indie, se narodila bez tváře. Když se na ni podíváte, nerozeznáte, kde má nos a oči. Lékaři si s jejím stavem neví rady a nechali ji napospas vzácnému onemocnění.
Argumentovali, že by Khadiju mohli zabít. Pravdou je, že o její špatné kondici vědí už od čtvrtého měsíce jejího života. Nic s ní však nezmohli.
Slepota a náchylnost k nádorům
Deformace obličeje u dívky vedla k tomu, že je vlastně slepá. Ani ve dvou měsících, kdy už miminka otevírají oči, se to maličké dívence nepodařilo.
Její matka pochází z chudých poměrů, přesto vyhledala lékařskou pomoc velmi rychle. „Když jsme ji vzali do nemocnice, bylo jí pár měsíců. Provedli spoustu testů, ale lékaři nám nakonec řekli, že pro ni nemohou nic udělat,“ vzpomíná.
Mladá Indka trpí neurofibromatózu, která u lidí způsobuje velkou náchylnost k oběma druhům nádorů. Tento vzácný stav je dědičný a vzniká mutací genů.
Lidé tvrdí, že je prokletá
Jak Khadija rostla, její stav se zhoršil. Rostla totiž i její kůže, která ji přes obličej bezvládně visí. Fakt, že nechodila do školy, ji tak uštědřil trápení v podobě posměšků spolužáků. I tak už si po vesnici zaslechla pár poznámek o tom, že je prokletá. Lidé se jí často vyhýbají obloukem.
Bohužel také proto nemá žena mnoho přátel, na něž by se mohla obrátit. „Moje rodina je můj jediný přítel a já ji miluji,“ tvrdí hrdě.
Rodinní příslušníci i sama Khadija však boj s lékaři a nemocí vzdali. Dovolit si v jejich části Indie lékařskou pomoc při mizivém výdělku také není žádný med. Tatínek totiž pracuje jako prodavač ovoce a bratři také domů příliš peněz nenosí.
Dotyčná se však rozhodla brát život takový, jaký je, a na operaci už vlastně ani nepomýšlí. Navíc se bojí, že by se něco pokazilo a zákrok by dopadl špatně. Na světě je tak ráda i přesto, že je jiná než ostatní.
Autor: Alice Konopásková
