Když se manžel dozvěděl, že spolu čekáme miminko, upnul se k představě, že to zkrátka musí být chlapec. Od samého začátku proto každému tvrdil, že pod svým srdcem nosím vysněného syna, který se stane jeho chloubou. Byl si pohlavím našeho doposud nenarozeného dítěte natolik jistý, že jsem kolikrát dokonce přistihla samu sebe, jak se jeho názorem nechávám přesvědčit a začínám věřit tomu, že skutečně čekám chlapečka.
V manželově rodině se rodily samé holčičky
Můj manžel pochází ze tří bratrů, přičemž on je nejstarší. Zatímco jeho dva mladší sourozenci již založili rodinu a jejich manželky přivedly na svět děti, on za nimi v tomto ohledu zůstával pozadu. I to byla skutečnost, pro kterou byl z mého těhotenství tak nadšený. Konečně mohl i on svým bratrům ukázat, že je stejně tak schopný jako oni, aby zplodil dítě.
V rodině z manželovy strany se doposud rodily jen samé holčičky, oba jeho bratři měli krásné dcery. Stále dokola jsem tak od manžela poslouchala, že on bude první, který dokáže zplodit syna a ukázat svým bratrů, jak se mají tvořit potomci.
Zdroj: 123RF.COM
Zatajila jsem manželovi pohlaví našeho dítěte
Měla jsem podstoupit první velké vyšetření, na kterém by mi lékař mohl prozradit pohlaví našeho dítěte. Byla jsem z vyšetření nervózní. Nejen proto, zdali je s naším miminkem všechno v pořádku, ale také proto, že jsem byla netrpělivá, jestli mi skutečně odhalí jeho pohlaví.
Zdroj: 123RF.COM
Když mi lékař nadšeně oznámil, že čekám holčičku, praly se ve mně rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem se těšila na své miminko, na stranu druhou jsem ale byla vyděšená, jak tuto skutečnost přijme manžel. Proto jsem po příchodu domů manželovi o skutečném pohlaví našeho dítěte neřekla a doufala, že se třeba doktor spletl. Nestalo by se to poprvé, kdy se lékař při určení pohlaví netrefil.
Manžel vše nachystal pro syna
Ačkoli jsem manželovi ani nepotvrdila, ani nevyvrátila, zda čekám chlapce, stále si stál za svým, že se mu za pár měsíců narodí syn. Proto začal pořizovat čistě modrou výbavičku, protože, jak on sám říkával, modrá je typicky klučičí barva. Jak se blížil termín porodu, byla jsem nervózní, jak manžel přijme skutečnost, že se mu nenarodí syn, ale dcera.
Na druhém velkém ultrazvuku mi totiž lékař s jistotou pohlaví našeho miminka potvrdil. Strašně moc jsem se chtěla radovat z toho, že čekám malou princeznu, nicméně v radosti mi bránily obavy z toho, jak se k tomu postaví můj muž.
Netajil se svým zklamáním
Porod se zničehonic rozběhl uprostřed noci, a já tak společně s manželem asi ve tři ráno odjížděla do porodnice s již pořádnými porodními bolestmi. Za čtyři hodinky se porodním sálem rozlehl křik naší krásné dcery. Ve mně se okamžitě probudily ony mateřské pocity, zatímco manžel nezakrýval zklamání, které mu narození holčičky přineslo. Strašně mě to mrzelo a bolelo, protože jsem si uvědomila, že manžel naši dceru nepřijme.
Po příchodu domů z porodnice se ke mně manžel choval chladně. Připisovala jsem to tomu, že se stále ještě nesmířil s tím, že se nám nenarodil vymodlený chlapeček. Chápala jsem jeho částečné zklamání, nicméně jsem tajně doufala, že ho to brzy přejde. Jenže nepřešlo. Protože jsem mu nebyla schopná dát syna, začal mnou pohrdat a náš vztah citelně ochladl. Ačkoli se nám narodila zdravá a krásná dcera, už to mezi námi není jako dřív.
Autor: Nikol Kolomazníková
