Anežka (49): Kamarádka mi zachránila život. Díky ní jsem podstoupila prohlídku, které jsem se roky vyhýbala

od Luboš Klouček
Zdroj: 123RF.COM

Na celém světě ročně onemocní více než půl milionu žen rakovinou prsu. U nás v České republice je to cca 6 000 žen ročně. Přibližně každá tisící žena má zkušenost s rakovinou prsu a jednou z nich je i Anežka – úplně obyčejná žena, která stejně jako řada dalších podceňovala kontroly a myslela si, že jí se něco takového stát nemůže. Jenže rakovina se neptá.

Podceňovala jsem kontroly u lékaře

V České republice má každá žena, které je víc než 45 let, nárok na bezplatné vyšetření na mamografu, a to jednou za dva roky. Více než polovina žen ale tuto možnost nevyužívá a vědomě kontroly podceňuje. Paní Anežka nebyla jiná. I když mohla vyšetření podstoupit zcela zdarma, nebyla na něm. A to i přes skutečnost, že se rakovina prsu objevila v její rodině.

„Rakovinu prsu měla moje babička a před několika lety ji zjistili i mojí sestře,“ vypravuje Anežka, která se za námi rozhodla vydat, aby se podělila o svůj příběh. Doufá, že podnítí více žen k tomu, aby pravidelné kontroly nepodceňovaly a neudělaly stejnou chybu jako ona. „Ačkoli jsem věděla, že tu nemoc máme v rodině, byla jsem přesvědčena, že mně se to stát nemůže,“ pokračuje ve svém vypravování.

Kamarádka mě přemluvila, abych šla na prohlídku

Zdroj: 123RF.COM

„Moje kamarádka Blanka se na mě kvůli tomu zlobila. Sama na mamografu byla už dvakrát a mě nabádala, abych tam taky zašla. Nakonec jsem se nechala přemluvit, zčásti také proto, že jsem od jejího neustálého naléhání chtěla mít pokoj,“ říká s úsměvem na tváři paní Anežka.

A dobře udělala. Skutečně se na vyšetření objednala a lékař dle výsledků z mamografu zjistil, že má nález v pravém prsu. Tím se odstartoval kolotoč dalších vyšetření, na jejichž konci stála paní Anežka před jasnou diagnózou: rakovina.

Operace, chemoterapie, ozařování

V této části příběhu se paní Anežka na chvíli zastaví a vzpomíná. Vybavuje si celý postup léčby, od operace, přes chemoterapie, které snášela velmi špatně, až po ozařování. Vzpomíná také na to, jak přišla o vlasy a cítila se méně jako žena.

„Nelpím na vzhledu, není pro mě důležitý. Ale když žena přijde o vlasy, najednou se cítí méně žensky,“ vysvětluje a automaticky si sahá na hlavu, na které nosí šátek i přesto, že už jí po ukončení léčby zase začaly růst vlasy.

Zdroj: 123RF.COM

Kamarádka mi zachránila život

„Momentálně jsem ve fázi, kdy jsem dle doktorů zdravá. Mám za sebou veškerá vyšetření a vypadá to, že jsem tu mršku porazila. Alespoň prozatím,“ usmívá se Anežka a dodává, že je nesmírně vděčná své kamarádce, že ji k vyšetření přemluvila. „Vlastně bych měla říci, že mi zachránila život. Nebýt jí, sama od sebe bych na vyšetření nešla a kdo ví, jak dlouho bych ten nádor ještě vláčela s sebou,“ říká a prosí nás, zda by mohla v závěru svého příběhu kamarádce Blance poděkovat. A my jí to samozřejmě umožňujeme a poděkování zveřejňujeme společně s tímto příběhem.

„Blaničko, mockrát ti děkuji. Nebýt tebe, nevím, jak bych dopadla, jak bych na tom dnes byla. Jsem tvým dlužníkem a doufám, že ti to jednoho dne budu moct vrátit,“ děkuje paní Anežka své kamarádce a my věříme, že si to společně s jejím příběhem, stejně jako vy, ráda přečte.

Autor: Nikol Kolomazníková

Související články