Na seznam významných osobností přelomu 18. a 19. století se dostal jako „nejpodivnější muž“ své doby. Tento titul si samozvaný lord Timothy Dexter právem zasloužil. Jeho úspěchy byly pro ostatní zkrátka nepochopitelné.
Proslul tím, že prováděl bláznivé investice, které se ale vždy nějak vyvedly. Sepsal své paměti bez jediné interpunkce, a dokonce předstíral vlastní smrt. Jen aby viděl, kdo bude truchlit.
Timothy Dexter, který zbohatl jako obchodník a spekulant, neměl dokončené ani základní vzdělání. Ve skutečnosti školu opustil již v osmi letech. Navzdory svému bohatství se asi i proto stále snažil získat obdiv elity Nové Anglie, která ho považovala za nevzdělaného, neotesaného a nekulturního člověka.
Tisk o Dexterovi psal jako o muži, jehož „neznalost neměla ve Spojených státech amerických téměř obdoby“. I přesto všechno však tento podivín dokázal vydělat jmění a stal se i slavným autorem bestselleru. Ačkoli jeho memoáry kritika strhala, lidé je kupovali jako diví.
Prodával ohřívače do postele v tropech
Timothy Dexter měl zkrátka velké štěstí a ostatní spekulanti mu měli za zlé, že mu obchody tak dobře vychází. A to i přesto, že byl téměř negramotný. V naději, že ho přivedou k bankrotu a podaří se jim ho vystrnadit z branže, radili mu investovat do věcí, které neměly šanci na úspěch.
Jeden ze soupeřů například Dexterovi poradil poslat do Karibiku ohřívače do postelí. Naivní Dexter dal na jeho hloupou radu, nakoupil čtyřicet dva tisíc ohřívačů a poslal je do tropů.
Jelikož zde takové ohřívače samozřejmě byly k ničemu a Dexter za zboží utratil nemalé peníze, rozhodl se je prodat jinak. Využil situace a začal je prodávat jako naběráky na melasu. Šly na odbyt, a dokonce je nakonec všechny prodal za vyšší cenu, než původně plánoval.
Nosil i dříví do lesa
Účet si s ním chtěl vyřídit i další soupeř, který ho přesvědčil, aby do Newcastlu – největšího britského uhelného města – nechal přepravit uhlí. Dexter poděkoval za nápad a štěstí bylo opět na jeho straně. Nějakým zvratem osudu se uhlí do Británie dostalo zrovna během stávky a Dexterovi přineslo obrovský zisk.
Zkrátka pokaždé, když Dexter udělal zdánlivě hrozné finanční rozhodnutí, nakonec se mu vše dvojnásob vyplatilo. Když na ostrovy jižního Pacifiku poslal zimní rukavice, jeho lodě tam dorazily právě ve chvíli, kdy odtamtud vyplouvali portugalští námořníci na sever do chladnějšího podnebí.
Když Newburyport – město, kde žil – zaplavily toulavé kočky, Dexter je nechal posbírat a poslat do Karibiku. Tam je majitelé plantáží uvítali jako řešení svých skladů, zamořených krysami. Když dostal radu dovážet do východní Indie Bible, opět měl štěstí – skoupili je misionáři z východu.
Timothy Dexter však neměl takové štěstí odmala. Vyrostl v chudobě a jeho život změnila náhodná investice. Narodil se v roce 1748 do rodiny zemědělců. Školu opustil již v osmi letech, a nakonec odešel na pět let do učení. Po vyučení si otevřel vlastní obchod na zpracování kůží.
Počítání jelenů
Když jeho byznys skončil kvůli válce, dychtivě hledal jiný způsob, jak zlepšit svou finanční situaci. Nejprve se rozhodl, že je důležité zastávat veřejnou funkci. Požádal proto město, aby ho jmenovalo do úřadu.
Radnice města Malden se mu v podstatě vysmála a udělila mu funkci informátora o populaci jelenů. Měl sledovat jejich výskyt v místě, kde poslední jelen z lesa zmizel před dvaceti lety. Když měl Dexter oficiální úřednickou pozici, rozhodl se zaměřit na finanční úspěch.
Vzal celoživotní úspory a investoval je do kontinentálních dolarů. Devalvované měny vytištěné Kongresem. Přivedl tak sebe i manželku k bankrotu. Jenže krátce poté byla podepsána Ústava Spojených států, která obsahovala stanovy umožňující Američanům obchodovat s kontinentálními dolary za státní dluhopisy. Hodnota bezcenné měny tak vyletěla nahoru – a Timothy Dexter byl najednou pohádkově bohatý.
Lord Timothy Dexter
Sice zbohatl šokujícím způsobem, ale toužil především po uznání vyšší třídy. Nutil lidi, aby ho oslovovali lorde, ačkoli takový titul ve skutečnosti nevlastnil. V Newburyportu nechal vystavět doslova knížecí zámek obestavěný čtyřiceti obrovskými sochami, které oslavovaly největší Američany – včetně jeho samotného. Jeho socha stála hned vedle Washingtona, Jeffersona a Adamse.
Zdroj: James Akin, Public domain, via Wikimedia Commons
Legenda o Timothy Dexterovi
Dexter byl doslova posedlý svým odkazem. Mimo sepsání dlouhých memoárů, které neobsahovaly jediné interpunkční znaménko, si nechal dokonce uspořádat falešný pohřeb. Chtěl prostě jen vidět, kolik truchlících se na něm objeví.
Pro účely svého případného skutečného pohřbu pak nechal vystavět velkou a propracovanou hrobku, kterou ale město prohlásilo za nebezpečnou. Místo toho byl nakonec Dexter po své smrti v roce 1806 pohřben v jednoduchém hrobě. Lidé na něj nakonec ještě dlouho vzpomínali, ať už v dobrém, nebo ve zlém.
Autor: Michaela Pauerová
