Žena z Isdalu. Pod tímto označením je známá. Jinak ale během svého života vystřídala mnoho jmen, z nichž nejspíše ani jedno není pravé. Její ohořelé tělo bylo nalezeno v norských horách a z počátku byl případě řešen jako sebevražda.
Byl to jeden z nejzapeklitějších případů roku 1970. A tím zůstal i dodnes, po padesáti letech. Vedle těla se našlo několik lahví od benzínu, prášky na spaní a alkohol. Právě proto se případ řešil jako sebevražda.
Ale pitva prokázala, že příčinou smrti byla otrava oxidem uhelnatým v kombinaci s četnými popáleninami a že by si člověk takové zranění nedokázal způsobit sám.
Možná byla špionkou, informace jsou velmi nejasné
Vyšetřovatelům se z ohořelého těla podařilo sestavit přibližný portrét ženy. Informace o ní začal shánět i Interpol a brzy se ozvalo několik svědků. Každý ale tvrdil něco jiného.
Nejen, že měla žena nejspíš několik jmen, ráda se také převlékala, hovořila plynně mnoha jazyky, co bylo ale nejzajímavější, spatřena byla během několika dní hned na několika místech světa.
Podle několika teorií mohlo jít o špionku, do čeho se namočila a pro koho pracovala ale není jasné.
Dle svědků byla několik dní před nalezením v horách viděna na stejném místě se dvěma muži. Podezřelé na tom bylo, že nebyla oblečená na výlet do hor, ale spíše na večírek.
Ani přes pomoc těch, kteří muže viděli, se ale nikdy nepodařilo najít nikoho, kdo by odpovídal popisu.
Naopak o pár dní později byl na nedalekém nádraží nalezen kufřík s elegantními šaty podle italské módy, které prý měla tehdy v horách na sobě. V kufříku se kromě několika kusů oblečení našel také větší obnos peněz. Bohužel na něm nebyly žádné otisky.
Podle vyšetřovatelů jasně patřil kufřík ženě. Otisky prstů by prý stejně nic nepotvrdily, protože zavražděná měla všechna bříška prstů na rukou upilována. Někdo si dal hodně záležet na tom, aby nikdy nebyl zjištěna její identita.
Svou smrt nejspíš předpovídala
Nic z osobních věcí v nalezeném kufříku neprozradilo, o koho by se mohlo jednat. Byl zde neposlaný dopis na neznámou adresu, ve kterém se představila pod falešným jménem, a dokonce v něm tvrdila, že pochází z Afriky.
V dopise se zmínila, že se těší, až onoho neznámého adresáta potká. Také podotkla, že má už pouze půl roku na to, aby poznala ta nejkrásnější místa Norska. Znamená to, že tušila, že je jí někdo v patách?
Podle očitých svědků se v hotelích na různých místech světa chovala vždy obezřetně, zamykala se, neustále se ohlížela kolem sebe. Jindy dokonce připlatila spoustu peněz za možnost chodit do hotelu zadním vchodem.
Záhada nejspíš nikdy nebude objasněna, dnes se vyšetřování věnují už pouze nadšenci, kteří chtějí za každou cenu znát pravdu, oficiálně byl uzavřen jako nedořešený. Policie ale varuje, že případ ženy z Isdalu je nebezpečný a pro ty, kteří se v něm budou na vlastní pěst vrtat, existuje riziko problémů.
Autor: Šárka Cvrkalová
