V manželství je důvěra a upřímnost velmi důležitá. Zuzana si to uvědomuje, ale přesto má před svým mužem jedno velké tajemství, které mu nikdy nebude moci prozradit. Je si totiž plně vědoma toho, že by odhalení pravdy znamenalo konec jejich manželství.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Manželství Zuzany a Jirky trvá teprve čtyři roky. Když Zuzana Jirku poznala, od začátku věděla, že má z předchozího manželství syna. Jelikož Jirku milovala, rozhodla se přijmout i malého Kubíčka.
Už na začátku mě to hrozně štvalo, ale nic jsem neřekla
Jirku jsem potkala ve fitku, kam mě vytáhla kamarádka. Cvičil kousek ode mě a hned mi padl do oka. S pomocí kamarádky, která byla vždycky do všeho hrr, jsem si toho dne odnesla jeho číslo.
O pár dní později jsem se mu ozvala a zašli jsme na kafe. Už na prvním rande mi Jirka prozradil, že má dítě. Mluvil o něm naprosto otevřeně, jako by se nechumelilo. Ale já byla v šoku.
Už od první chvíle jsem věděla, že mi ta skutečnost, že má dítě s jinou ženou, které ho s ní bude vždycky spojovat, strašně vadí. Ale neřekla jsem vůbec nic – ba naopak, předstírala jsem, že jsem s tím úplně v pohodě.
Snažila jsem se malého přijmout. I když za nic nemohl, strašně mi vadil
Před Jirkou jsem se tvářila, že pro mě jeho syn Kuba není žádnou překážkou. Snažila jsem se k malému klučinovi najít cestu. Zatímco on si mě oblíbil, já ho neměla ráda.
Po roční známosti mě Jirka požádal o ruku a já souhlasila. I malý Kubík vypadal nadšeně, že bude mít druhou maminku. Vážně mě měl rád, bylo to na něm vidět.
I když ten prcek za nic nemohl, neměla jsem ho ráda. Strašně mi vadil, nedokázala jsem si k němu vytvořit pouto. Kdykoli jsem se na něho podívala, viděla jsem jeho matku a představila si ji po boku muže, kterého jsem milovala.
O tomhle tajemství budu muset mlčet. Pravda nikdy nesmí vyjít na povrch
Tváříme se jako spokojená rodina. K malému Kubíkovi přibyla ještě naše společná dcerka Kateřina. Okolí si myslí, že jsme šťastní – a asi tak skutečně vypadáme.
Jen já vím, jaká je pravda. A ta je taková, že malého Kubu, kterého má manžel se svojí bývalou ženou, nesnáším. Je to ode mě strašně zlé, vždyť je to malé dítě, ale nemohu si pomoci.
Trápí mě, že mám před manželem tajemství, protože jinak si říkáme všechno. Ale tohle tajemství musí navždy zůstat tajemstvím. Pokud by pravda vyšla najevo, znamenalo by to konec. A to nesmím dopustit.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Problémy s vytvořením vazby či navázaní dobrého vztahu s dítětem partnera, které není naše, není zase až tak neobvyklé. Je to v nás jaksi biologicky zakódované z naší živočišné historie. Prvním krokem je tuto naší “živočišnost” si uvědomit. Poté se můžeme zabývat skutečností, že už nejsme jen pudoví tvorové, ale jsme dnes i něco jiného a toto je pouze pozůstatek lidské evoluce.
Konkrétně se můžeme sami sebe zeptat: V čem nás to dítě ohrožuje? Možná nám neustále připomíná to, že náš partner byl v minulosti s někým jiným. Je podstatné vzít na vědomí právě to, že to bylo něco, co se událo v minulosti. A určitě jsou důvody, proč náš partner již není v předešlém vztahu, ale je nyní s námi.
Minulost nezměníme, to je realita. Někdy je zapotřebí čas, abychom si plně uvědomili a akceptovali, že nějaký život, který parter měl před námi, existoval, ale že nyní je s námi, a že jeho minulost nás nijak neohrožuje. Musíme přijmout, že nikdo z nás není dokonalý a stejně jako našemu partnerovi nevyšel předešlý vztah, tak i my jsme určitě v našem životě udělali nějaké chyby či přešlapy.
