Čtenář Zdeněk vede restauraci, kterou mu kdysi přenechal jeho otec. Snažil se po dlouhá léta zlepšovat, přilákat nové zákazníky a vytvořit fungující podnik. Všechny nástrahy vždy překonal, dokonce i rozsáhlé povodně. Nedávno ale musel svůj podnik zavřít, jak zmiňuje ve svém e-mailu, a to kvůli nařízení vlády. Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Otec mu přenechal restauraci ve špatném stavu
„Když bylo tátovi sedmdesát, konečně pověsil své řemeslo na hřebík a rozhodl se, že mi bude více důvěřovat. Přenechal mi svou restauraci v hrozném stavu a já ji přivedl opět na výsluní,“ vypráví. Zdeněk se ze všech sil snažil propagovat restauraci a přivést do ní nové zákazníky. „Musel jsem vytvořit stránky na sociálních sítích, vyvěsit plakáty, přichystat různé akce a časem se skutečně podařilo restauraci oživit,“ popisuje.
Přečkal i těžké časy
Zdeňkovu restauraci v minulosti zasáhly ničivé povodně a potýkal se i s řadou dalších problémů. Žádný ho ale nedonutil přemýšlet, jestli by neměl restauraci uzavřít. Taková myšlenka ho napadá až nyní, kdy vláda nařídila povinnou karanténu, vyhlásila nouzový stav a on musel restauraci dočasně uzavřít.
Zaměstnanci jsou doma a on musel sáhnout na své rezervy
„Jediné, co nám zbylo, je donáška jídla k lidem domů,“ stěžuje si Zdeněk. V restauraci zůstal sám společně se svou sestrou a ostatní zaměstnanci jsou doma. „Restaurace ale i přes donáškovou službu vydělává bídně,“ vysvětluje. Zdeněk se nyní nachází v situaci, kdy přemýšlí, jestli se mu podnikání vyplatí. Neví, jak dlouho bude nouzový stav a karanténa trvat, a bojí se, že se bude zbytečně brzdit, zatímco by mohl vydělávat jinde.
Přemýšlí, že by podnikání ukončil a našel si novou a jistou pozici
„Vím, že je to vůči mým zaměstnancům nefér. Táta by se určitě zlobil, že chci zavřít něco, co tak dlouho budoval, já už chci ale mít klid,“ vysvětluje. Zdeňka i jeho manželku napadlo, že by mohl zaslat životopis do blízké továrny, která svůj provoz nezastavila ani během nouzového stavu. Zde by měl jistou výplatu a nemusel by se každý den strachovat, jestli vydělá peníze.
Ještě chvíli bude vyčkávat
„Dávám celé situaci měsíc, pak začnu jednat. Hlavní je, abych uživil sebe a svou rodinu,“ popisuje. Zdeněk se zatím snaží propagovat svou donáškovou službu a přesvědčit lidi z okolí, aby u něj nakupovali jídlo, i když nemohou posedět přímo v restauraci.
Věří, že se situace vrátí brzy k normálu, ale chce mít záložní plán, po kterém skočí, když půjde podnik ke dnu.
Vrásky na čele mu dělá také vyplácení zaměstnanců, jelikož mu nestačí příjmy. Bude muset začít postupně propouštět a jen doufat v lepší zítřky.
Autorka: Tereza Hotovcová
