V manželství jsem byl šťastný asi rok. Později začaly hádky. Na jednu stranu měla žena pocit, že se jí málo věnuji, na druhou stranu chtěla, abych byl v práci co nejdéle a vydělával peníze. Držel jsem se kvůli dětem, které s ní mám. Jenomže nic se nedá vydržet věčně a nakonec jsem se rozhodl zažádat o rozvod.
Nechtěla ostudu
Dlouho odmítala podepsat. Křičela na mě, že jí nemohu udělat takovou ostudu. Že pokud se žena s jejím postavením rozvede, bude o tom vědět celá firma a každý se jí vysměje. Navenek jsme totiž působili jako docela normální pár, kde žena pracuje jako manažerka firmy a muž dělá řidiče TAXI.
Zdroj: 123RF.COM
Ostuda neostuda, nakonec jsme se rozvedli. Jenomže ona z nás dvou je ta bohatší, která si může dovolit lepší právníky. Dostala děti do své péče a já je mohu vídat pouze jeden den v roce, abych jim předal vánoční dárky. To, že jsem přišel o děti, bolí, zvlášť proto, že jim očividně chybím.
Děti mi stále volají
Staršímu Matějovi bude letos patnáct. Je to už rozumný kluk a chápe, co takový rozvod obnáší. Mámu má rád, ani jednomu z nás nic nevyčítá. Přesto mi denně volá, ptá se, jak se mám, naráží na situaci, jaké by to asi bylo, kdybych se vrátil zpátky.
Bývalá žena mu několikrát sebrala telefon, dokonce mě kontaktovala, abych se synem nemluvil. Nemohu ale za to, že on chce mluvit se mnou. Pořád mi vypráví o tom, co všechno s mámou kdy dělali a jak se mají, jako by se snažil vyvolat ve mně nějaké vzpomínky na lásku k ní. Kdykoli musím hovor ukončit, mám pocit, že se mu chce plakat.
Mladšímu Františkovi je deset. Jeho telefonáty jsou na celé situaci to nejhorší. Nemá ještě mobil, takže obvykle mluví, když ho Matěj na chvíli nechá. Ptá se, proč jsem odešel. Chce vědět, jestli je mám pořád rád. Když odpovím, že ano, nerozumí tomu, proč jsem odešel. Několikrát mi dokonce řekl, kam půjdou s maminkou na procházku, že bych je prý mohl jako náhodou potkat. Jenomže to já nikdy neudělám a on se pak na mě zlobí. Má pocit, že jsem ho zradil, že ho už nechci.
Bolí to, jenomže nemám žádnou šanci, abych se k dětem dostal blíž. Mohu jenom doufat, že v dospělosti všechno pochopí a budeme spolu vycházet. Moc rád bych jim byl nablízku. Vím, že se o ně jejich matka postará. I když se ke mně zachovala zle a nemám nejmenší tendenci se s ní bavit, vím, že není špatná matka. Bohužel tomu tak bývá, že rozvodem trpí obvykle nejvíce děti.
Autor: Šárka Cvrkalová
