Vždycky jsem si přála mít velkou a početnou rodinu. Když jsem si brala Filipa, byla jsem přesvědčena, že se na otázku rodiny budeme dívat stejně. Když jsem rok po svatbě začala mluvit o tom, že bychom mohli založit rodinu, ani ve snu mě nenapadlo, že by můj manžel mohl být proti.
Roky jsem manžela přesvědčovala, abychom založili rodinu
Moje biologické hodiny se rozhodly bít na poplach poměrně brzy. Zatímco moje kamarádky si ani zdaleka neuměly představit, že by se měly vzdát svobodného života a večírků a místo toho dobrovolně přebalovat dětem plíny, já stále víc toužila po miminku.
Často jsem proto o tomto tématu s manželem mluvila a přesvědčovala ho, abychom už na nic nečekali a o miminko se začali pokoušet. Manžel si ale pokaždé našel nějaký důvod, pro který mě umluvil, abychom s tím ještě chvíli počkali. Jednou to bylo kvůli tomu, že jsme ještě neměli dostavěný domek.
Zdroj: 123RF.COM
Podruhé zase kvůli tomu, že se nám nečekaně rozbilo auto, a my tak veškeré úspory investovali do koupě nového vozu. Zkrátka vždycky se našlo něco, kvůli čemu to nešlo.
Nedokázal mi vysvětlit, proč nechce děti
Nemá cenu tajit, že jsme se kvůli dětem, po kterých jsem tak moc toužila a které mi manžel odmítal dát, často hádali. Manžel mi nedokázal vysvětlit, proč děti nechce, místo toho se pořád dokola vymlouval a já nedokázala pochopit, co ho k jeho negativnímu postoji ohledně založení rodiny vlastně vede.
Zdroj: 123RF.COM
Musím přiznat, že jsem si nejednou pohrávala s myšlenkou, že bych manžela opustila. On očividně svůj názor na rodinu změnit nechtěl a já zase nechtěla čekat, až mé biologické hodiny, které o sobě dávaly stále hlasitěji vědět, jednoho dne vypoví službu a já už děti nebudu moct mít.
Dlouhá léta jsem s ním měla trpělivost, ta mi ale nakonec došla
Několik let jsem se trápila pohledem na kamarádky, které jedna po druhé zakládaly rodinu a měly kolem sebe jedno či více dětí. Záviděla jsem jim. O to více mě užírala představa, že já své vlastní dítě snad nikdy mít nebudu. S manželem jsem měla dlouhé roky trpělivost, pohár ale jednoho dne přetekl a já chtěla vědět, co je tím pravým důvodem, pro který manžel odmítá děti. Čekala jsem ledasco, mohlo zatím být cokoli, ale to, k čemu se mi manžel po tolika letech přiznal, mi naprosto vyrazilo dech.
Přiznal se, že nemůže mít děti
Tak dlouho jsem na svého manžela naléhala, až schoval hlavu do dlaní a zoufalým hlasem se přiznal k tomu, že ve skutečnosti nemůže mít děti. Prý na to doktoři přišli už v jeho mládí, kdy zjistili, že u něj došlo k nedostatečnému vývoji mužských pohlavních žláz, za což mohla genetická odchylka a manžel za to vlastně vůbec nemohl.
Nicméně už tenkrát moc dobře věděl, že nikdy nebude moct mít děti, ale přesto mi o tom nic neřekl. Cítila jsem se zklamaná a podvedená. Ačkoli jsem věděla, že za tuto skutečnost manžel nemůže, měl mi o tom říct. Odůvodněním jeho chování bylo, že se za tento problém strašně styděl a bál se, že pokud bych to věděla, opustila bych ho.
Autor: Nikol Kolomazníková
