Tereza mužům dlouho nedůvěřovala. Občas se ale sama jako žena doma neobešla, a byla proto nucená si na pomoc přivolat řemeslníka. A stejný případ nastal, když se jí kdysi rozbila pračka.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Jako ženská v domácnosti zkrátka občas potřebuji mužskou pomoc. Zažila jsem si své, proto jsem dlouho chlapům nevěřila. Ale co se týče zdatnosti v opravování věcí, nemohla jsem jim nikdy nic vyčíst,“ vysvětluje Tereza úvodem.
„Pračku potřebuji, a tak i když jsem nebyla zrovna nadšená po finanční stránce, zavolala jsem opraváře. Myslela jsem, že mi opraví pračku a už ho nikdy neuvidím, ale to jsem se mýlila.“
Přítel mě bil a ponižoval. Myslela jsem, že budu raději navždy sama
Nedůvěru si muži u Terezy vysloužili kvůli jejímu příteli, se kterým žila celkem tři roky. Zpočátku se sice vztah jevil jako idylický, ale jakmile se pár sestěhoval, přítel se začal chovat násilnicky.
„Najednou mu vadilo všechno, co dělám. Když jsme se hádali, často mě chytal za paže tak, až jsem měla modřiny. Třásl se mnou, rozbíjel talíře, několikrát mě i udeřil,“ vypráví Tereza.
„Před známými a přáteli si sice dával přítel pozor, aby mi neublížil fyzicky, ale ponižoval mě, křičel na mě a psychicky jsem z něho byla úplně na dně.“
Až po dlouhých dvou letech společného bydlení se konečně Tereza rozhodla, že je na čase skončit.
„Zkoušela jsem vztah ukončit dřív, ale on mi vždycky vyhrožoval, že si mě najde,“ vysvětluje.
„Až když jsem mu přísahala, že půjdu na policii, sebral si své věci a odešel. Párkrát jsem ho pak ještě potkala v ulici, než se odstěhoval úplně. Naštěstí ale jen dělal, že si mě nevšímá.“
Opravář mě balil dost okatě. A překvapivě mi to nevadilo
Když zazvonil u Tereziných dveří opravář, jí překvapilo, že je to poměrně dobře vypadající mladý muž.
„Obvykle to bývají postarší pánové v montérkách, ale tenhle mladík měl od začátku něco do sebe,“ píše čtenářka.
Když muž opravoval pračku, nebyl jako ostatní opraváři potichu. Pořád se Terezy na něco ptal a něco jí vyprávěl. „Nakonec došla řeč i na to, že jsem sama, a že si jako ženská s některými věcmi neporadím,“ pokračuje.
„Když jsem mu vysvětlovala, že chlapům moc nevěřím, řekl mi, že by moji důvěru rád opravil tak, jako mi opravil pračku. Když odcházel, dal mi vizitku. Prý pro případ, že by se mi zase něco rozbilo.“
Tereza ale dobře poznala, že vizitku dostala i z úplně jiného důvodu. O pár dní později proto muži zavolala. „Bylo mi to hloupé, já jsem ženská, to on by mi měl volat. Ale já mu číslo nedala…“
I když Tereza přiznává, že neví, proč ji právě opravář tolik uchvátil, když stovky jiných flirtujících nápadníků odmítla. Dnes s ním chodí a už ví, že ne všichni muži jsou stejní.
Autor: Šárka Cvrkalová
