Chcete číst naše články na Seznam.cz?

Přidejte si nás
plus PŘIDAT

Tereza (26): Mám dva otce: jeden je pro mě vzorem, druhého bych nejraději neznala

od Nikola Jaroschová
Zdroj: 123RF.COM

Když mi bylo 18, rodiče mi řekli, že otec, který mě celý život vychovával, není mým biologickým otcem. Nejdříve jsem byla zklamaná a byla jsem přesvědčená, že bych se bez této informace obešla. Nakonec mi to ale nedalo a zeptala jsem se mámy, jak to vlastně celé bylo a co se stalo s mým pravým tátou.

Zbabělec, který mě nechtěl

Na mámě bylo vidět, že se na tento rozhovor připravovala celý můj život. Proto jsem se jednoho večera během dlouhého vyprávění dozvěděla, že můj biologický otec byl zbabělec, který mě nechtěl. Když máma zjistila, že je těhotná, poslal ji na potrat. Tehdy jim bylo kolem 20, a zatímco máma to již v tomto věku měla v hlavě srovnané, můj pravý otec očividně nebyl připraven na to, aby se stal tátou se vším všudy. A když máma potrat odmítla, nechal ji samotnou. Sprostě se na ni vykašlal. A vlastně i na mě.

Zdroj: 123RF.COM

Karel mě vychovával jako vlastní

Příběh pokračoval tím, že máma v osmém měsíci těhotenství poznala Karla, do kterého se bláznivě zamilovala. Byla ale přesvědčená, že by takový pohledný mladý muž (Karel je o 5 let starší než máma) neměl sebemenší zájem o svobodnou matku s dítětem prakticky „za dveřmi“, proto trvalo několik týdnů, než se dali dohromady.

„Že spolu budeme chodit, jsme si řekli až v den tvého porodu,“ vyprávěla máma a dodala, že to byl právě Karel, který ji vezl k porodu a který u toho porodu nakonec i byl, ačkoliv nebyl otcem a až do toho dne s matkou vlastně ani nechodil. Odmalička mě vychovával, jako bych byla jeho vlastní a já nikdy ani sebemenším náznakem nepocítila, že by se ke mně choval s odstupem.

Zdroj: 123RF.COM

Zvídavost nade mnou zvítězila

Po mámině příběhu jsem se zařekla, že svého pravého otce znát nechci. Nakonec ale nade mnou moje zvídavost zvítězila a navzdory matčině očividnému nesouhlasu jsem se rozhodla biologického otce vyhledat. Máma mi řekla, jak se jmenuje, a já se dala do hledání.

Trvalo to dlouhé měsíce, ale nakonec se mi to s velkou pomocí mnoha lidí povedlo. Konečně jsem spatřila svého pravého otce na vlastní oči. A nebyl to zrovna nejpříjemnější pohled. Pokud čekáte dojemné shledání otce a dcery po více než 18 letech, čekáte marně. Nic takového se nekonalo, byť jsem si to v hloubi duše přála.

Sprostý alkoholik

Zdroj: 123RF.COM

Můj biologický otec se ukázal jako člověk, který má velmi blízko k alkoholu. Je to bezdomovec, který se celé dny jen potuluje, žebrá na chlast, je sprostý a agresivní. Na ulici plné lidí vykřikuje nesmysly, strhává na sebe pozornost, lidé si na něho ukazují a on je na ně vulgární. Takového člověka ve svém životě opravdu nepotřebuji.

Vlastně ani nevím, co jsem čekala. Mělo mi dojít, že pokud by můj pravý otec skutečně za něco stál, mámu s dítětem pod srdcem, které bylo jeho, by nikdy neopustil. Přesto jsem se ale o tom musela přesvědčit na vlastní oči. Otce mám dva: zatímco jeden je pro mě vzorem a člověkem, ke kterému vzhlížím, druhého bych nejraději neznala. Měla jsem žít v nevědomosti, ušetřila bych si jedno obrovské zklamání.

Autor: Nikol Kolomazníková

Chcete číst naše články na Seznam.cz?

Přidejte si nás
plus PŘIDAT

Související články