Petra si myslela, že Dominik bude konečně ten pravý. Když ji v baru pozval na drink, nejprve ho považovala za jednoho z mnoha, které odmítla. Ale on na ni zapůsobil, a tak mu nakonec dala svůj telefon.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
I tak netušila, že se jí brzy ozve a po čase se opravdu dají dohromady. Jenomže její zamilovanost netrvala věčně, brzy totiž zjistila, že Dominik nikdy nebude muž pro ni. A stačil k tomu měsíc společného bydlení.
„Dost se snažil, aby na mě zapůsobil. Jelikož jsem neměla zájem, musel mě několikrát dost přemlouvat, abych s ním někam šla. Sliboval mi, že se s ním budu mít dobře, a já mu uvěřila.“
Po pár schůzkách jsem souhlasila s bydlením na zkoušku
I když se Petra s Dominikem znala teprve krátký čas, řekla si, že v jejím věku už není na co čekat. Když ji přemlouval, aby s ním začala bydlet, nejprve dělala drahoty, ale nakonec souhlasila.
„Řekla jsem mu, že si k němu dám jenom pár osobních věcí a budu s ním bydlet nějaký čas na zkoušku. Kdyby nám to klapalo, později bych si nastěhovala zbytek.“
Ačkoli se Petra společného bydlení obávala, zároveň se nemohla dočkat. „Zapůsobil na mě, měla jsem ho ráda a říkala jsem si, že nám společně strávený čas ukáže, jestli máme ve vztahu pokračovat.“
Jeho pes pro něho byl víc než já
Že má Dominik psa, samozřejmě Petra věděla. Tušila také, jak moc pro něho znamená. „Mluvil o něm hodně, ale nikdy by mě nenapadlo, jak moc důležitý pro něho bude.
Kdykoli dělal pes hluk, nesměla jsem proti tomu nic namítnout. Když nás v noci budil, nesměla jsem zavřít dveře do ložnice. Když jsem se rozhodla protestovat, Dominik na mě byl velmi nepříjemný.“
Nejvíc ale Petru dostala situace, která nastala zhruba po měsíci společného bydlení. „Moje matka skončila v nemocnici a já potřebovala nutně někoho, kdo by mě za ní odvezl.
Nechtěla jsem jet sama, bála jsem se o její zdraví. Nemám řidičák a veřejnou dopravou by to trvalo dlouho. Když jsem požádala Dominika o pomoc, odmítl mě.“
Zarážející byl ale důvod, proč Dominik odmítl doprovodit Petru do nemocnice. „Řekl mi, že se mu ráno zdálo, že psovi není dobře, že prý málo žral. Chtěl s ním proto zůstat doma.
Když jsem se ho zeptala, zda je pro něho pes důležitější než já a moje matka, odpověděl, že mě zná teprve chvíli a pes je pro něho samozřejmě víc než já.“
Jeho upřímnost se Petry dotkla. Za matkou jela sama a večer se do Dominikova bytu nevrátila. „Odjela jsem k sobě, on mi večer několikrát volal. Když jsem mu telefon nebrala, napsal mi zprávu.
V ní mi vyčetl, že jsem se urazila kvůli nesmyslu. Když jsem mu později volala, pohádali jsme se. Rozešli jsme se za křiku a hádek.“ Petra tak místo slibovaného luxusu a pohodlí odešla ze vztahu se zklamáním.
Autor: Šárka Cvrkalová
