Když mě přítel požádal o ruku, byla jsem v sedmém nebi. Okamžitě jsem začala s plánováním a přípravami, svého dne D jsem se nemohla dočkat. Stala se ze mě nevěsta na plný úvazek a moje maminka mi při plánování, zařizování a vymýšlení byla obrovskou oporou. Když zbýval měsíc do svatby, otočil se můj život vzhůru nohama.
Telefonát uprostřed noci
Vdávat jsem se měla 18. 8. 2018. Přesně měsíc před mým svatebním dnem se uprostřed noci rozdrnčel mobilní telefon na mém nočním stolku. Rozespale jsem šmátrala do tmy a trochu popuzeně přijala hovor. To, co mi člověk na druhé straně sdělil, mi zastavilo krev v žilách.
18. 7. 2018 ve 3:35 ráno jsem se dozvěděla, že jsou oba moji rodiče mrtví. Vraceli se z dovolené v Chorvatsku a měli to jen hodinku cesty domů. Zastavili v koloně a zezadu to do nich v plné rychlosti napálil kamion, jehož řidič podle všeho usnul. Rodiče byli na místě mrtví, nešlo pro ně vůbec nic udělat.
Zdroj: 123RF.COM
Zastavilo se mi srdce
Kdo něco podobného nezažil, jen stěží se dokáže vžít do mé kůže. V tu chvíli, kdy mi lékař v telefonu tuhle zdrcující zprávu oznamoval, se moje srdce zastavilo. Ani jsem neslyšela úplně všechno, protože se mi zatmělo před očima, nemohla jsem popadnout dech a na hrudi mě tížil obrovský tlak. S doktorem nakonec telefonoval můj snoubenec, protože já propadla v hysterický pláč.
Budeme rušit svatbu?
Dny, které následovaly po nočním telefonátu, mám jako v mlze. Vím, že jsem musela v pitevně potvrdit, že jsou to moji rodiče, že jsem společně se sestrou musela zařídit spoustu věcí. A do toho všeho se blížila má svatba, na kterou už bylo všechno připraveno. Jenže bez rodičů jsem se vdávat nechtěla. Nemohla jsem, vždyť moje srdce krvácelo!
„Tak tu svatbu zrušíme,“ pronesl jednoho večera můj přítel. Bylo to necelých 14 dní před svatbou a on na mě viděl, jak moc se mi do toho nechce. Na jednu stranu jsem si strašně moc přála souhlasit, na stranu druhou jsem si říkala, že jsem do plánování svatby společně s maminkou investovala tolik času a úsilí, že by si určitě nepřála, abych ji zrušila.
Vdávala jsem se na hřbitově
Chtěla jsem, aby moji rodiče byli na mé svatbě. Proto jsem přijala sestřin nápad, že by obřad mohl proběhnout na hřbitově. Je to hodně netradiční a stálo nás to spoustu přemlouvání na úřadech, ale nakonec nám vyhověli. Na hřbitově se ale směl konat pouze malý a decentní obřad, přeci jen to není místo k radosti.
A tak jsem se 18. 8. 2018 vdala u hrobu svých mrtvých rodičů. Bylo to nesmírně bolestivé a jen málokdo se ubránil slzám. Ačkoli mě to neskutečně bolelo, byla jsem uvnitř sebe šťastná, že se mnou rodiče v můj svatební den „byli“. Alespoň takhle.
Autor: Nikol Kolomazníková
