Když jsem si Dana brala, byla jsem šťastná. On ale brzy po svatbě povýšil a začal trávit v práci tolik času, že jsem ho skoro neviděla. Snažil se ve volných chvílích věnovat alespoň našim malým dětem, věděla jsem, že jsou pro něho vším. Později ale začal hodně pracovně cestovat do zahraničí a já si připadala sama.
Proto jsem se rozhodla, že chci začít žít s někým jiným, s někým, kdo na mě bude mít čas. S mužem jsem se rozvedla. Slíbila jsem mu, že děti může vidět, kdykoli si na ně udělá čas. Tvrdil sice, že mě miluje, ale když jsem mu dala na výběr mezi mnou a prací, zvolil práci.
Zdroj: 123RF.COM
Po dvou letech jsem stále sama
Dva roky jsem se snažila najít si někoho, kdo by o mě měl zájem. Jenomže nikdo, kdo by toužil po mně a mých dvou dětech se nenašel. Láska k exmanželovi mě dávno přešla. Vídali jsme se jen zřídka a on většinou veškerý čas u nás trávil se syny. Brzy jsem se přestala ptát, jak se má, co dělá, přestala jsem se zajímat o jeho soukromí. Stal se pro mě v podstatě cizím člověkem.
Děti ho ale mají rády, proto jsem neměla nic proti, když se mě zeptal, zda by u nás nemohl na čas bydlet. Prý přišel v práci o lukrativní místo a také o pracovní byt, proto chce být s dětmi, než si něco najde. Ubytovala jsem ho v obývacím pokoji, myslela jsem, že to bude jenom na pár dní.
Zdroj: 123RF.COM
Po měsíci jsem pochopila, že byt nehledá. Snažil se mi lichotit
Uběhl měsíc a Dan stále spal v obýváku na gauči. Dětem se sice věnoval, začal ale lichotit i mně. Vzpomínat na staré časy, téměř až flirtovat. Brzy jsem pochopila, o co mu jde. Přiznal se nakonec sám, že mě nikdy nepřestal milovat, a teď, když přišel o práci by na nás na všechny prý měl čas.
Ještě ten den jsem mu sbalila kufry. Kromě toho, že ho dávno nemiluji, on je ten, kdo nás s dětmi opustil kvůli práci. Jsme mu dobří jenom ve chvíli, kdy o ni přišel. Nechci takového člověka ve svém domě. Je mi líto, jak hloupě jsem mu naletěla. Prý přišel v dobrém a já se k němu chovám jako k odpadu. Jenomže on je jenom vychytralý chlap, který nechce zůstat sám a bez životního cíle.
Autor: Šárka Cvrkalová
