Natálie (26): Při studiu jsem si netradičně vydělávala, teď se bojím o svoji pověst

od Adéla Vocetková
Zdroj: 123RF.COM

Její kamarádky pracovaly brigádně v call centrech, za pokladnou i ve skladu. Dělaly brigádu v oboru, nebo takovou, která jim něco málo vynesla. Jenže Natálie byla natolik vytížená, že měla během studia volných jen pár hodin týdně po večerech. Peníze i tak potřebovala.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Stydím se za to, ale jediné místo, kam mě nakonec při mých požadavcích vzali, bylo uklízení záchodů v jednom kině. Studovala jsem práva a rozhodně jsem se necítila jako někdo, kdo by měl drhnout veřejné toalety, ale situace to vyžadovala,“ přiznává se v e-mailu čtenářka.

Mám hodně sportovních koníčků, nemohla jsem si dovolit jinou brigádu

Dokud chodila Natálie na střední, rodiče jí hodně finančně pomáhali. Poté, co se odstěhovala do Prahy a začala studovat práva, posílali jí sice pravidelně nějaké peníze, sotva to ale pokrylo její potřeby.

„A tak jsem si jako každý můj spolužák musela najít nějakou brigádu. Jenže kromě toho, že jsou práva náročná, závodně plavu a hraju florbal, skoro každý den v týdnu jsem po škole musela na trénink,“ svěřuje se.

„Všechny inzeráty, které jsem prošla, byly nevhodné. Nikde nepotřebovali nikoho na dvě hodiny denně ve večerním čase. Až jsem nakonec objevila místo, které se mi sice nelíbilo, ale bylo jediné, co vyhovovalo.“

Natálie tak nakonec přijala práci uklízečky v kině. Nikomu ze spolužáků se nejprve nesvěřila, nakonec alespoň nejlepším kamarádkám řekla, co dělá. A ty se jí vysmály.

Dokončuji školu, momentálně nepracuji. Doufám, že se o tomhle mém období moc lidí nedozví

Dnes se Natálie soustředí na to, aby se jí za půl roku podařilo úspěšně dokončit školu. Jako uklízečka si ale přivydělávala dva roky a teď má trochu strach, aby to pro její kariéru neznamenalo špatnou pověst.

„Zatímco ostatní spolužáci si do životopisu mohou napsat praxi v oboru, já se rozhodně svojí brigádou chlubit nehodlám.

Kromě pár holek ze školy a mojí rodiny o ní nikdo neví, ráda bych, aby to tak zůstalo,“ říká.

Zároveň si ale uvědomuje, že drby se šíří rychle, a pravda tak kdykoli může vyjít najevo. „Pokud by se to stalo, asi s tím nic neudělám, je to práce jako každá jiná. Tak to vidím já. Jenže lidi kolem mě si myslí, že je to povolání pro důchodkyně, ne pro dvacetileté slečny.“

Natálie je ráda, že má tuhle životní etapu už za sebou. Kdo všechno se o tom dozví, toho se sice děsí, na druhou stanu je připravená práci obhajovat. Konec konců za ni měla i za těch pár hodin týdně slušné peníze.

Autor: Šárka Cvrkalová

Související články