Když jsem začínala randit s Dominikem, už od začátku mi dával dost jasně najevo, že o děti nemá zájem. V té době nám bylo okolo pětadvaceti, proto jsem jeho slova o dětech a rodině poslouchala jen tak napůl ucha. Ani já v té době po potomstvu nikterak netoužila a věřila jsem, že Dominik jednoho dne změní názor.
Najednou bylo okolo mě nějak moc dětí
Dominik a já jsme tvořili perfektní pár. Spojovaly nás stejné zájmy i podobný smysl pro humor. Vzájemně jsme se doplňovali a vypadalo to, že náš vztah zkrátka nemá chybu. A je pravda, že zpočátku skutečně žádnou vadu na kráse neměl.
Po oslavě našeho čtvrtého výročí se ve mně cosi zlomilo. Do té doby jsem nad dětmi nepřemýšlela, náš život tak nějak samovolně plynul a mě nenapadlo, že bych už slyšela tikat své biologické hodiny. Jenže pak kolem mě najednou bylo nějak moc dětí. Sestra porodila krásná dvojčátka, nejlepší kamarádce se narodil syn, kolegyně v práci odešla na mateřskou kvůli narození dcery. A mně najednou došlo, že i já bych chtěla dítě.

Zdroj: 123RF.COM
Nechtěl o tom ani slyšet
Věděla jsem, jaký názor má Dominik na děti, proto jsem s rozhovorem o nich opravdu hodně dlouho otálela. Je až smutné, že jsem se bála promluvit si o něčem s vlastním přítelem, se kterým jsme společně „ukusovali“ již z pátého koláče našeho vztahu. Mé vnitřní pocity ale nade mnou nakonec zvítězily a já se Dominika na děti zeptala.
Jeho reakce byla taková, jakou jsem očekávala. Nechtěl o dětech ani slyšet. Dokonce na mě vyjel, že jsme o tom přece už mluvili. Tím naše debata podle jeho názoru skončila, jenže já se rozhodla to nevzdat. Miminko jsem totiž chtěla každým dnem více a více.

Zdroj: 123RF.COM
Měsíce plynuly, biologické hodiny bily na poplach
Měsíce ubíhaly jeden za druhým a mé biologické hodiny tikaly stále hlasitěji. Ba dokonce bily na poplach. Všude okolo mě byla miminka nebo děti, někdy jsem měla pocit, že se z toho zblázním! Dominik stále rodinu odmítal, daleko raději si užíval peníze, kterých vzhledem ke svému zaměstnání rozhodně neměl málo. Moje touha po dítěti však byla stále silnější, a tím rostla i četnost našich hádek. Já chtěla založit rodinu, on si chtěl užívat peníze.
Mé rozhodnutí nás rozdělilo
Když Dominik i nadále bojkotoval veškeré mé snahy, rozhodla jsem se vyřešit to jinak. Nebyla jsem na sebe pyšná, že nad něčím takovým vůbec uvažuji, ale dala jsem si inzerát, ve kterém jsem hledala muže, který by byl ochoten se se mnou vyspat. Nechráněně, samozřejmě, protože mi nešlo o uspokojení nebo vztah. Šlo mi pouze o to, abych byla konečně těhotná. Samozřejmě jsem neměla v plánu vyspat se s kterýmkoli individuem, podařilo se mi seznámit se s mužem, který pracoval jako bankéř, vypadal moc dobře a strávil se mnou nezávaznou noc.
Měsíc poté jsem zjistila, že jsem konečně těhotná. Dominikovi jsem tvrdila, že je dítě jeho. Věděla jsem, že by mi mou zradu nikdy neodpustil. Přesto mě ale zaskočil svým rozhodnutím. Odešel ode mě. Má volba mít dítě nás rozdělila.
Milena
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Tento příběh poukazuje na důležitost mluvit ve vztahu o zásadních životních tématech. A to včas. I když si s partnerem můžete ve spoustě věcech rozumět, což je jedině dobře, tak postupně dochází na témata, která se mohou později v životě projevit jako mnohem důležitější než podobné záliby či smysl pro humor. Výsledkem pak mohou být výčitky ze ztráty času stráveným s partnerem a rozchod. Zdravá a otevřená komunikace je zcela zásadní.
Uchýlit se k tomu, že bez partnerova vědomí Milena otěhotní s jiným mužem, je nešťastná volba. Vzhledem k tomu, jak se situace již delší dobu vyvíjela, lze předpokládat, že vynucené těhotenství nezmění partnerův názor na touhu po dětech. Nehledě na samotnou podstatu takového aktu jakožto nečestného, nemorálního a podvodného jednání.
Je důležité přes počáteční zamilovanost a emoce dokázat racionálně pohlédnout i do společného života s daným jedincem. Jestliže vám něco výrazně na druhém partnerovi vadí a jsou silné ukazatele k tomu, že se to nehodlá změnit, je možná na čase přestat tiše doufat a situaci řešit. A to v prvním případě diskuzí s partnerem.
Je ochotný vyjít vám vstříc? Je pro vás daná věc skutečně tak důležitá nebo se bez ní dokážete obejít? Jedná se o člověka, se kterým dokážete vůbec delší dobu být? Co je pro vás ve vztahu prioritou? Tyto a spoustu dalších otázek je nutné si včas ujasnit.