Už od dětství jsem trpěla zdravotními problémy. Začalo to už v útlém věku, kdy jsem chytla snad všechny nemoci, co doslova procházely kolem. Přišla jsem proto jako malá holčička o hodně výletů a dobrodružství se svými vrstevníky. Pak přišel Denis a změnil mi život.
Těžké dětství
Jako dospívající slečna jsem byla hubená blondýnka tak bledé pleti, až to nebylo zdravé. Každý, kdo kolem mě procházel, se mě ptal, jestli je mi dobře. Tvářenka to časem zachránila. Byla jsem mladá a plná snů o cestování a podnikání. Byla jsem aktivní ve sportu, četla spoustu knížek a milovala tanec i umění. Jediné, co mě kdy trápilo, bylo zdraví.
Za svůj život jsem prodělala mononukleózu, která mě na několik měsíců připoutala k posteli. Chřipky a horečky jsem měla minimálně šestkrát do roka, a i když jsem sportovala, brala všechny možné vitamíny a otužovala se, nic nepomáhalo. Verdikt doktorů byl jasný – vzácný imunitní deficit. Bohužel se to projevovalo úplně na všem – každodenní únava, alergie, astma, oslabené ledviny, akné ale nejvíce ze všeho na mém zažívání. V testech zněl jasný verdikt – Crohnova choroba.
Co tě nezabije, to tě posílí
Zdroj: 123RF.COM
Vždycky jsem byla silná a mé problémy mě jen posílily. Musela jsem si projít velmi dlouhou cestu od všech různých vyšetření a testů, které trvaly dlouhých šest let. Na doktory jsem už nespoléhala a po kvantech prášků na všechno, jsme se rozhodla to řešit přírodní cestou.
Vztah jako na zavolanou
Zhruba v polovině mé zdravotní cesty jsem potkala Denise. Seznámili jsme se v autobuse, kterým nikdy dříve nejezdil. Ten den se mu pokazilo auto a já zrovna jela stejným spojem. Přisedl si ke mně a začal nadávat na nedochvilnost autobusových linek a já se začala smát. Zíral na mě a nedokázal pochopit moji drzost, odvětila jsem mu, ať nejezdí autobusem, pokud není obrněn trpělivostí. Ten den jsme si vyměnili čísla a vše to začalo.
Přítel snů?
Denis byl skvělý kluk, měl své mouchy, ale nemohla jsem si na moc věcí stěžovat. Vždycky se postavil za mě a já si myslela, že spolu zůstaneme navždy. Bral vcelku dobře mé zdravotní problémy a podporoval mě v hledání té správné léčby. Studovala jsem si vše sama, vysadila léky a doufala v zázrak.
Měla jsem dobré, ale i velmi špatné dny. Proležela jsem klidně celý týden v posteli a nebyla schopná nic pořádného sníst. Za náš vztah jsem byla šestkrát hospitalizována a přišla o dvě pracovní místa. Zatnula jsem zuby a bojovala dál. Denis byl po mém boku, ale z jeho strany začaly velmi zarážející a urážlivé poznámky na moji postavu. Měla jsem velké výkyvy váhy a on nebyl s ničím spokojený, že jednou mi trčí žebra a poté pár kilo navrch.
Náhlá změna
Najednou jsem si vůbec nebyla jistá, co je zač. Neusmíval se, byl náladový a choval se jako by on sám byl ten nemocný. Neozval se mi klidně pár dní, trávil čas s přáteli a mě ani nedal vědět. Tajně chodil do kina a já se pak všechno dozvěděla od ostatních.
Mobil v hlavní roli
Chápala jsem, že chození se mnou nebylo snadné. Ale snažila jsem se to vyvážit svojí povahou a pozitivním přístupem. Nechtěla jsem to vzdávat, ale Denis to vzdal za nás. Jednoho dne usnul u mě v pokoji a všimla jsem si neustálých zpráv, které chodily od jeho kamaráda. Psal mu zprávy „Tak co děláš, pořád se ještě otravuješ s tím simulantem?“, „Nezajdeme radši na pivo.“ Vzala jsem mobil a četla jsem dál v historii. Byla jsem v šoku. Denis mě v nich nazýval přítěží, krávou, a dokonce i holkou, s kterou nemá nikdo budoucnost. Sprostě mi tam nadával a neustále zmiňoval můj zdravotní stav. Netušila jsem, co si o mě ve skutečnosti myslí.
Vzbudila jsem ho a řekla jsem mu o zprávách. Zuřil a řval po mně, jak jsem si mohla dovolit mu lézt do mobilu a že ty zprávy nebyly určeny pro mě. Ten den mě dokonce uhodil a odešel. Toť k jeho obhajobě. Dle jeho vlastních slov: „Cítil se, jako by se topil a já mu brala poslední záchranný člun.“
Někdy je lepší je nechat jít
Nechala jsem ho jít, ať si tedy najde někoho jiného, že já ho topit nehodlám. Najednou se ke mně chtěl vracet a přišel s návrhem zásnub. Odmítla jsem a dobře jsem udělala. Denis se za mými zády scházel s jinými holkami a všem říkal, že mám rakovinu a že tu dlouho nebudu. Nejen, že se přetvařoval, ale dokonce moje problémy využil k vlastnímu pobavení. Zbavila jsem se ho jednou pro vždy a jsem teď šťastně zasnoubená s někým jiným.
Autor: Monika Holemá
