Marie (45): Když došly peníze, začala jsem si šít oblečení i z ubrusu a mělo obrovský úspěch mezi ostatními

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena 630
zena 630

Že si někdy člověk vystačí i s málem, potvrzuje příběh Marie. Ta se po přečtení několika našich článků rozhodla nám e-mailem poslat i svůj příběh. Marie žije bez manžela, má na starosti čtyři děti a finance jí dělají poslední dobou problémy. Její šikovnost a dobří přátelé ji ale naštěstí drží nad vodou.

Přítel mě opustil, protože se nechtěl starat o cizí dítě

„Dva roky jsem žila s mužem, kterého jsem milovala. To už jsem měla syna, který byl výsledkem jednoho mého úletu. Jenomže čím dýl jsme s Kamilem syna vychovávali, tím víc on cítil, že se k němu nemá, že to není jeho syn. Opustil mě, když jsem byla podruhé těhotná,“ vypráví Marie.

Dvě děti byly s Marií dobře finančně zabezpečeny. „Dům jsem zdědila po rodičích, navíc jsem měla nějaké peníze do začátku z prodeje pozemků. Věděla jsem, že se o ně dokážu postarat. Vždy jsem si přála velkou rodinu, a rozhodla jsem se proto osvojit si ještě dvojčata, která skončila v dětském domově po tom, co jim zemřeli rodiče. Po dvou letech mi konečně došlo, že čtyři děti jsou náročné a že finance na mém účtu nejsou nekonečné.“

Bála jsem se kontrol ze sociálky. Vždy jsem ale dala dětem všechno, i kdybych sama nejedla

Jakožto pěstounka musela občas Marie očekávat kontrolu ze sociálky. Když bylo jejím dětem devět a sedm a dvojčatům, která si osvojila, bylo osm let, začala mít Marie vážné problémy s financemi. „Na jídlo jsme měli, ale děti neustále potřebovaly nové věci do školy, peníze na výlety, na kroužky, často jsem si musela půjčit od kamarádek. Těm jsem vždy po výplatě byla schopná vše splatit a nikdy se na mě nezlobily, ale já si připadala trapně,“ přiznává se.

Nejhorší to ale bylo s oblečením. Děti totiž neustále vyžadovaly něco nového, aby prý se jim ve škole nesmáli, že nosí stále stejná trička. „A v tu chvíli jsem si uvědomila, že mám doma starý šicí stroj a tuny látek, které nikdy nevyužiji lépe. Našla jsem si na internetu trochu pomocných návodů a začala šít oblečení i ze starých ubrusů,“ říká Marie.

Díky své šikovnosti dokázala chlapcům na nová trička našít motivy ze starého oblečení, které už roky nemohli nosit. „Všechno vypadalo jako nové, a dokonce i kamarádky mě začaly prosit, abych jejich dětem něco ušila. Nechtěla jsem si za to od nich nic brát, ale ony mi vždy vnutily alespoň pár stovek.“

Marie dnes chodí do práce a po večerech se věnuje šití oblečení. „Ze starých ubrusů odstřihnu mastné skvrny, které se nedají vyprat, ze zbytku udělám třeba triko nebo kalhoty. Materiál mi nosí kamarádky z celé vesnice a trička pak za pár korun prodám třeba i přes internet. Nikdy bych nevěřila, že mi taková práce pomůže vydělat dětem na školní výlet!“

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články