Marcela (59): Naše představy o strávení důchodu se liší. Bojím se, co nastane, až to přijde

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena 10 1
zena 10 1

Marcela a Zbyněk jsou manželé již dlouhých 35 let. Během této doby vychovali dvě krásné děti a člověk by si myslel, že se partneři po tak dlouhé době znají doslova jako své boty. Marcela přesto před nedávnem zjistila, že má oproti svému manželovi úplně jiné představy, co se týče budoucnosti.

Marcela má jen pár let do důchodu, její o dva roky starší manžel ještě méně. Před nějakou dobou spolu manželé vedli debatu týkající se důchodu. V ten okamžik Marcela zjistila, že se jejich představy diametrálně liší.

Chce se přestěhovat na venkov, já chci zůstat ve městě

Je to pár týdnů zpátky, co jsme s manželem večer seděli u televize a povídali si o tom, že to máme za pár. Nebudu lhát, když řeknu, že se důchodu nemohu dočkat. Za svůj život jsem si odpracovala dlouhé roky a těším se, až konečně budu mít trochu volnější režim, budu si moci o to více užívat svých krásných pěti vnoučátek. Velmi mě překvapilo, že manžel má s roky strávenými v důchodu úplně jiné plány než já.

Zaskočil mě tím, že jakmile budeme oba dva v důchodu, stěhujeme se na venkov. To se ale ani trochu neshodovalo s mými představami, já totiž chtěla zůstat ve městě.

Pohádali jsme se o naší budoucnosti

Po boku svého manžela žiji již dlouhých 35 let, během kterých jsme se jako každý jiný manželský pár samozřejmě několikrát pohádali. Musím ale přiznat, že hádka týkající se našich představ o důchodě byla jednou z těch nejhorších.

Ještě toho večera jsme si totiž vzájemně vyměnili své názory. Oznámila jsem manželovi, že se na žádný venkov rozhodně stěhovat nebudu. On mi zase oznámil, že v žádném případě nehodlá setrvávat ve městě. Té noci jsme šli spát rozhádaní a každý do jiné místnosti.

Děsím se toho, až ten čas nastane

Od té doby jsme se s manželem na téma důchod nebavili, oba dva totiž víme, že by to opět dospělo k hádce. Ve mně se však od naší poslední debaty perou rozporuplné pocity.

Na jednu stranu vím, že nechci opouštět město, na které jsem zvyklá. Na stranu druhou ale natolik dobře znám svého muže, aby mi bylo jasné, že on si bude stát za svým rozhodnutím. Děsím se dne, kdy dojde na lámání chleba. Neumím si představit, že by nás naše rozdílné názory měly rozdělit. Zároveň si však nejsem jistá, jestli se manželovi dokáži přizpůsobit.

Do důchodu sice ještě několik let zbývá, přesto mě to velmi trápí a každý den nad tím přemýšlím.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor: Nikol Kolomazníková

 


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články