Marcela (39): Kvůli příteli jsem přišla na mizinu

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
stres
stres

Už na škole jsem snila o tom, že si otevřu svůj vlastní obchůdek s dětským oblečením. Bydlím ve velkém městě, kde se mi po vystudování vysoké školy s obrovskou (finanční) pomocí rodičů podařilo svůj sen uskutečnit. Otevřela jsem si obchůdek s oblečením pro děti a dalšími věcmi, které maminky tolik zbožňují.


Nečekala jsem, že se podnikání tak rozjede

Ke svému podnikání, dalo-li se tomu tak vůbec říkat, jsem byla zpočátku velmi skeptická. Věděla jsem, že prorazit nebude vůbec jednoduché, a připravovala jsem se i na nejhorší scénář – že se obchod nechytne, a já tak budu nucena skončit ještě dříve, než vlastně stihnu pořádně začít. O to více mě překvapilo, jak velký zájem na mě čekal už pár měsíců po otevření. Lidi se hrnuli, dokonce za mnou dojížděli i z jiných měst a čtyři roky po otevření jsem si mohla dovolit větší prostory a s nimi spojené i rozšíření sortimentu.

Zdroj: 123RF.COM

Zkrátka jsem žila svůj sen!

Finančně jsem na tom nebyla zle, ale…

Co se týče peněz, nemohla jsem si stěžovat. Po pár letech jsem dokonce rodičům do poslední koruny vrátila to, co do mě vložili na začátku. O finance jsem si starost dělat nemusela, dařilo se mi natolik dobře, že jsem brzy najala pracovnici jako posilu.

Jenže ne nadarmo se říká, že peníze nejsou všechno, a já brzy přišla na to, jak moc pravdivá tato slova jsou. Peníze mi sice nechyběly, ale zato mi chyběla láska. Chybělo mi objetí, přítomnost druhého člověka. Pro samé podnikání jsem neměla čas najít si partnera. Pak mi do života vstoupil Michal a převrátil ho vzhůru nohama. Doslova.

Zdroj: 123RF.COM

Vkládala jsem do něho naděje

Michal byl po několika letech moje první vážná známost. Po třech měsících se nastěhoval ke mně do bytu a my spolu začali žít jako plnohodnotní partneři. Brzy přišel Michal s nápadem, který se mu prý již dlouhé roky rodí v hlavě. Rád by renovoval stará auta a ta následně prodával sběratelům a jiným kupcům.

Sama jsem moc dobře věděla, jaké to je, když se vám splní sen, proto jsem Michala od samého začátku plně podporovala. A to nejen psychicky, ale především finančně. Rozjezd jeho podnikání jsem financovala ze své kapsy s tím, že jakmile se vzchopí, všechno mi vrátí. Navíc všechno psal na moje jméno.

Šlo to rychle z kopce

Zdroj: 123RF.COM

Když Michal pochopil, že má ve mně finanční oporu, zařídil si dílnu, což vyšlo na nemalé peníze. Každou částku ale doprovázela jeho slova: „Miláčku, jednoho dne ti všechno splatím i s úroky.“ Za mými zády si ale vzal půjčku přes půl milionu korun, o kterých jsem vůbec netušila. Jeho podnikání ale velmi rychle upadalo, zakázky se nehrnuly a investované peníze se nevracely zpátky. Jenže Michal byl paličák, stál si za tím, že to je začátek, že se to zlepší.

Jenže nezlepšilo. Brzy mu došly všechny peníze a půjčky, které měl, nezvládal splácet. Aniž by mi o tom řekl, nechal naskákat vysoké úroky a jednoho dne u nás zazvonil exekutor. Aby mi nezabavili majetek, protože všechno u mě doma bylo mé, musela jsem Michala vyplatit. Když jsem se dozvěděla, jak vysoké má dluhy, bylo mi do pláče. Tolik peněz jsem našetřených neměla. Exekutor i nadále dělal „bububu“ a já nakonec byla nucena prodat svůj obchod. Po půl roce jsem měla účet prázdný a z obchodu zbyly už jen vzpomínky. Kvůli příteli a jeho dluhům, které v celkové částce vyšplhaly až ke čtyřem milionům korun, jsem přišla na mizinu.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články