Marcela (33): Syna jsem nenechala očkovat. Pak jsem málem zešílela hrůzou

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena 29 1
zena 29 1

Marcela byla zapřisáhlou odpůrkyní očkování a lékařské péče. Po hrůzostrašné zkušenosti s nemocným synem však změnila své přesvědčení.

V souladu s přírodou

Hned po svatbě jsme se s mužem snažili o miminko. Oba jsme se shodli na tom, že máme zatím dost času a necháme na přírodě, kdy se otěhotnění podaří. Nejen kvůli snaze o početí, ale z přesvědčení se snažíme o zdravý životní styl, jsme vegetariáni, často trávíme čas venku fyzickou aktivitou a případné choroby, kterých ale mnoho není, léčíme přírodními prostředky, například zázvorem, medem a česnekem. Sami nepotřebujeme chodit k lékaři, přesto jsme zcela zdraví.

Můžeme mít děti?

Když se mi ale ani po třech letech snažení nepodařilo přijít do jiného stavu, nechali jsme se oba vyšetřit. Lékaři nás uklidňovali, že jsme oba v pořádku. Pokud se otěhotnění nepodaří do půl roku, nabízeli nám asistovanou reprodukci.

To se ani jednomu z nás nezamlouvalo. Nechtěla jsem do sebe nechat „cpát“ hormony a cítit se jako pokusný králík lékařů. Celý život se jim vyhýbám a o své zdraví se chci starat sama. Už ta vyšetření plodnosti byla dost nepříjemná a ponižující, zvlášť pro Milana (38). Jestli se nemáme stát rodiči přirozenou cestou, tak raději vůbec.

Konečně těhotná

Když jsme se už skoro smířili s faktem, že vlastní děti mít nebudeme, začalo mi být nějak divně. Myslela jsem, že na mě jen něco leze, ale pak mi vynechala menstruace, cítila jsem tlak v prsou a s radostí jsem zjistila, že jsem těhotná. Radila jsem se s naší známou dulou, která doprovází těhotné ženy po dobu jejich těhotenství, a ta mi moje zjištění potvrdila. Protože k lékařům důvěru prostě nemám, chtěla jsem od začátku rodit doma. To se mi taky naštěstí s mojí dulou a Milanovou pomocí podařilo.

Nebezpečné očkování

Pak mě dětská lékařka, u které jsme museli syna Felixe zaregistrovat, začala zvát na očkování a přesvědčovat mě, že jsou pro něj nezbytná. Já jsem se ale v průběhu těhotenství ohledně očkování dozvěděla spoustu zneklidňujících informací. Očkování má podle ostatních maminek, se kterými jsem měla možnost diskutovat ve facebookové skupině, spoustu nežádoucích účinků a v krajním případě může dítě i zabít. Rozhodla jsem se, že tak jako se my dva s manželem obejdeme bez lékařské pomoci, ani naše dítě nebudeme očkovat.

S tím se ale nehodlala smířit moje tchyně. Pomáhala nám s Felixem, ale snažila se nám mluvit do výchovy. Její argumenty: „Vždyť ani nebude moct chodit do školky“, mě opravdu nepřesvědčily, protože chci Felixe učit doma a ani do školy chodit nebude.

Příšerný strach

Jednou byl Felíček na hlídání u babičky přes víkend a my jsme jeli s mužem na krátkou dovolenou. V sobotu večer nám tchyně vyděšeně volala, že má Felix vysoké horečky a ani rozmarýnová mast, med a cibulový sirup nezabírají. Vzala ho prý na pohotovost.

Všichni v čekárně byli nachlazení, nějaký cizinec strašně kašlal, div se neudusil. Chvilku poté, co vešel do ordinace, vyběhla vyděšená sestra. Když viděla mou tchyni s malým dítětem, poslala je na čekat na chodbu. Když se doktorka později dozvěděla, že jde o našeho Felixe, kterého si díky mému odporu k očkování pamatuje, mé tchyni vynadala. Ten muž měl prý černý kašel. Kdyby ho Felíček chytil, mohl by umřít. Z dovolené nic nebylo, protože jsme šíleli hrůzou, co je doma s Felixem.

Cenná zkušenost

Hned, jak jsme se vrátili domů, jsem Felixe vzala k doktorce a nechala si pro něj sestavit opožděný očkovací kalendář, abych už takový strach nemusela zažívat. Doktorka mi taky vysvětlila, že ty nežádoucí účinky očkování jsou velmi vzácné a jsou převýšeny pozitivním přínosem pro dítě.

Ve skupině jsem se pokoušela ostatním popsat svou zkušenost, ale nevěřili mi a ze skupiny mě vyloučili. Asi si to každý musí zažít sám, aby pochopil.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Autor: Eva Tisová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články